Jak vypadá pomoc podnikání v praxi

V Kroměříži moc silných firem nemáme. Přesto existují a díky za ně. Každá firma, která živí byť jen desítku lidí, znamená pro každou radnici pravidelný měsíční příjem z odvodu zaměstnaneckých daní i DPH a dalších nepřímých daní. I když se politici brání veřejnému kamarádství s majiteli firem, výsledek je perfektní: třeba Kroměříž žádné lobbistické skupiny nemá, jde jen o jednotlivce a oblíbence, které rozpoznat není vůbec složité. Navíc na městském rozpočtu se přiživují vesměs cizí firmy, což dokazuje přehled faktur na internetu.

Nedávno jsem vyslechla důkaz toho, že kroměřížská radnice v žádném případě místním podnikatelům neslouží a neklaní se jim. Uběhlo pár měsíců a podobné vyprávění sdělila i druhá firma. Zkusím v krátkosti shrnout povídání těchto dvou majitelů firem. „Rozšířili jsme firmu, provedli projektovou dokumentaci, vše postavili s dozorem památkářů a všech, kteří měli s naší stavbou, co dočinění a začali jsme papírově vyřizovat kolaudaci. Naši zaměstnanci navštívili kroměřížský stavební úřad snad desetkrát. Pokaždé je přísná úřednice poslala s poznámkou zpátky „do lavic“, protože chybělo „a“ při druhé návštěvě zase „b“. Výsledkem je, že nás radnice zdržela od zprovoznění, což asi ctěným úřednicím nedochází, že nás připravily o peníze, které jsme potřebovali dostat zpět, protože oproti nim musíme vydělat i na investice. Vím zcela určitě, že až příště někdo z radnice přijde, že bychom měli přispět na skvělou kulturní akci, pošlu je do patřičných míst, kam nás posílaly úřednice stavebního úřadu“. Úředníci jsou na radnici od toho, aby pomáhali lidem. A těm, z nichž jdou peníze do městské kasy, se má pomáhat dvojnásob, protože díky těmto úředně chybujícím firmám, mají nejen úřednice s kulatým razítkem na výplatu. Majitelé firem, kteří kritizovali stavební úřad, navštívili i starostku, tajemníka úřadu i jiné vlivné. A bylo jim sděleno, že úřad a politická moc se nemají rádi, proto do práce úřadu nezasahují. Dokud nebudou na radnicích skuteční šéfové, budou se úředníci stále chovat, jako bohové, kterým náramně vyhovuje, když chybující lid se jim klaní a oni v rukou drží kulaté razítko a s potěšením sdělují: „Ještě si to přepracujte, zkuste to příště.“