I tlumočení dá někdy zabrat
Za pár minutek po mně dorazil i servisní technik z výrobního závodu. Přivítali jsme se a mistr okamžitě začal: „Přeložte mu, prosím, že jejich práce stojí za ….. Tady se omlouvám, poslední slovo je naprosto nepublikovatelné, ale my, Češi, víme velice dobře, jak tato věta zní. „A co se stalo?“ zeptala jsem se. Mistr mi vysvětlil, že si koupili stroj, který po čtrnácti dnech přestal pracovat, naprosto se porouchal. A oni teď nebudou moci splnit plán.
Bylo mi jasné, že doslovný překlad této stručné výstižné české věty není možný. Ne že by to nešlo, všechno jde, ale není to vhodné. Proto můj překlad vypadal asi takto: „Omlouvám se velice, ale naši pracovníci nejsou s vaší prací spokojeni. Váš stroj se velmi brzy porouchal, je nefunkční a oni nemohou pracovat.“ Mistr chvíli poslouchal a pak na mne vybafl: „Přeložila jste to tak, jak jsem vám řekl? Doslova? Váš překlad byl nějak moc dlouhý.“ „Ne, nepřeložila, přeložila jsem to trochu jinak, vaši větu jsem diplomaticky zmírnila,“ přiznala jsem se. Mistr zrudl a začal po kanceláři nervózně přecházet. „Já jsem vám ale řekl, že to máte přeložit doslova a já na tom trvám!“ Otočila jsem se na pracovníka ze zahraničí, stál klidně, kamenná tvář, jenom nás pozoroval, jak se dohadujeme. Znovu jsem se tedy pokusila o diplomatický překlad, tentokrát byl ještě obsáhlejší, než ten první, jelikož jsem ještě zdůvodňovala rozladěnost našeho mistra.
Mistr vzteky zbrunátněl, protože pochopil, že jsem zase neposlechla jeho příkazu a jeho větu jsem nepřeložila přesně. „Já jsem vám řekl,“ začal se zajíkat vztekem, „že to máte přeložit přesně tak, jak jsem to řekl já. Opakuji, přesně a žádné diplomatické kudrlinky nechci slyšet“, hulákal přes celou kancelář. Na rozdíl od mistra jsem já pro změnu začala blednout. Vždycky nás učili, že se v cizí řeči máme vyjadřovat opatrně a hlavně nepoužívat žádné nadávky a sprosté české výrazy. Co teď? Jak z toho ven? Otočila jsem se k zahraničnímu pracovníkovi a vidím, že je velmi rozveselený, očička mu jiskřila radostí a neskrýval úsměv. Bylo vidět, že ho celá situace nesmírně baví. Pak se ke mně naklonil a šeptem mi řekl do ucha: „Nenamáhejte se, já jsem tomu rozuměl. To vaše krásné české slovíčko je naprosto stejné, jako u nás a my ho také s oblibou používáme.“ A pak se už jen hlasitě rozesmál a směsicí slov ze svého vlastního jazyka a z češtiny se začal s mistrem domlouvat přímo.
Zbytek konverzace proběhl už v naprosto přátelském duchu. Mistr se servisním technikem si dali kávičku, já jsem také jednu dostala za statečnost, že jsem tu situaci zvládla, mistr se uklidnil, servisní technik taky a já jsem se klidně mohla vrátit zpět do kanceláře. Dál už mě nepotřebovali. Nikdy jsem si ale nepomyslela, že jedna jediná krátká česká věta mi jako tlumočnici dá tak zabrat.
Národnost servisního technika jsem neuvedla záměrně. Asi to byla chyba, proto to dodatečně napravuji. Servisní technik byl z bývalého Sovětského Svazu, nyní Ruska.
Radoslava Palová
Prvomájové oslavy kdysi a dnes
Dnes ráno mě probudilo ticho. Takové ticho, až jsem se zarazila. Rychle jsem zapátrala v paměti, co je za den. Nezmýlila jsem se, je Svátek práce. Ale proč to ticho? Když jsem byla mladá, tak nás už v sedm hodin ráno budila hudba, která byla slyšet po celém městě. Ale abych nebyla v podezření, že obhajuji komunistické oslavy, vrátím se ještě do doby dřívější, do doby první republiky a na oslavy tohoto dne jsem se zeptala maminky.
Radoslava Palová
Smutné a vylekané oči
Ten den jsem přišla k mamince poněkud dřív, věděla jsem, že budu muset obstarat hodně nákupů a práce na zahrádce bylo také dost. Maminku jsem našla schovanou v ušáku, opravdu schovanou, ne, že by tam seděla, jenom mě vítaly její smutné a vylekané oči. „Stalo se něco?“ vyděsila jsem se. „Je ti dobře? Bolí tě něco?“ V jejím věku by to opravdu nebylo nic divného, ale tentokrát její smutný pohled měl jinou příčinu.
Radoslava Palová
Každý věk má svůj půvab
Když mi bylo dvacet let, všichni lidé nad čtyřicet mi připadali staří. Nikdy jsem si neuvědomila, že i mně bude jednou čtyřicet a taky těm mladým budu připadat stará. Slavila jsem krásných pětadvacet a přišli mi poblahopřát moji známí v čele s mými bratranci. Když jsem jim otevírala dveře, první, co jsem uviděla, byla obrovská kytice kaštanových „svící“, tak obrovská a omamně vonící, jakou jsem ještě nikdy neviděla. A také nikdy nedostala. Myslím si, že na tuto kytici padla polovina květů z kaštanové aleje, jenom jsem nechápala, jak se jim to podařilo olámat bez úrazu a bez pokuty. Kytice byla opravdu krásná a zajímavá a ještě zajímavější bylo jejich blahopřání. Všichni svorně mi totiž poblahopřáli k půlbabičkovství. Toto originální a vtipné přání ocenili hlavně ostatní hosté, já už tak moc ne, protože mi bylo dost divné, že v pětadvaceti mě někdo nazývá „půlbabičkou“. Copak jsem si v ten moment mohla uvědomit, že mi za dalších dvacet pět let bude padesát a opravdu mohu být babičkou? Zmýlili se o deset let. Osud je velmi škodolibý a já jsem se stala babičkou ve čtyřiceti.
Radoslava Palová
Libo-li makový rohlíček?
Je ráno. Sedím u stolu, před sebou uvařenou kávu – samozřejmě instantní, trochu mléka – z krabice a k tomu přikusuji něco, čemu se vzdáleně dá říct rohlík. Je to gumové, bez chuti. Převaluji tu gumovou hmotu na jazyku a abych se vůbec přinutila nějaké to sousto spolknout, zapíjím to kávou. Po snídani bych měla vyřídit korespondenci. Zapnu počítač, otevřu mail, překontroluji vzkazy a na některé okamžitě odpovím. Trochu jsem se při tom zamyslela.
Radoslava Palová
Jak jsem se sčítala
Tak a máme to tady. Sčítací archy leží přede mnou a já na ně nechápavě hledím. Proč? Od té doby, co jsem dostala od sčítací komisařky tyto archy, dostala jsem do schránky ještě tři letáčky. Jeden mě nabádal, abych sčítání lidu vzala jako celostátní referendum proti rozdělení naší republiky a napsala do národnosti „československá“. Druhý mě zase přesvědčoval, že když žiji na Moravě, tak moje národnost je „moravská“ a mluvím „moravsky“. Třetí mě dokonce vybídl, abych se přihlásila k pohanství. Protože nejsem takový expert, vzala jsem si na pomoc nápovědu. Zjistila jsem, že vyplnění národnosti není povinné, tedy nemusím uvádět vůbec nic, jakým jazykem mluvím, to taky nemusím uvádět a už vůbec není povinné vyplňovat, k jaké víře se hlásím.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
V Berouně by mohla vzniknout koalice tří nejsilnějších uskupení
V Berouně by místo domluvené dvoukoalice Berouna sobě a Společně pro Beroun mohla vzniknout...
Z TOP 09 odcházeli členové k lidovcům na jihu Moravy, jinde přestupy neevidují
Z TOP 09 odcházeli členové strany po říjnových obecních a senátních volbách k lidovcům zřejmě jen...
V Plzni pohřbili „Klempířovy nesmysly“. Lidé protestovali za nezávislost kultury
Kolem 200 lidí se v pátek odpoledne v Plzni zúčastnilo recesistického smutečního průvodu Plzeňský...
Skiareály na Vysočině čekají na mrazy, vodu na výrobu sněhu zatím mají
Skiareály na Vysočině jsou připravené na zimní sezonu. Kromě mrazu a sněhu by kvůli letošnímu suchu...

Co darovat lidem, kteří už všechno mají? Třeba více času na sebe
Ponožky, kosmetika nebo další hrnek do sbírky? Vánoční dárky nemusí být jen o věcech, které udělají radost na pár minut. Někdy je nejlepším dárkem...
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1691x



















