Vysoký růst exekucí a osobních bankrotů v poslední době, neúměrný růst zadlužení domácností či posilování nebankovního sektoru na úkor bankovního. Věci veřejné si uvědomují tyto problémy, které vycházejí nejen z vývoje ekonomiky v poslední době, ale také nedostatečné právní úpravy. Jako člen EU máme povinnost implementovat, tj. začlenit směrnice do českých zákonů. Jedena z nich je i směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, která řeší nejpalčivější problémy ochrany spotřebitelů. Ve většině států EU již ke zpřísnění došlo, jen u nás se o tomto problému mluví už několik let, ale bez výsledku.
Proto Věci veřejné navrhují systém ochrany spotřebitele, který by omezoval lichvářské podmínky v případě poskytování půjček. Vycházíme nejen z mnoha analýz, ale také z našich zkušeností a podmětů příznivců, tzv. Véčkařů (viz. článek Lichva na vlastní kůži).
1. Největší problém shledáváme v nepřehlednosti smluv a všeobecných podmínek. Proto navrhujeme zjednodušení a zpřehlednění v podobě jednoduché tabulky, která by obsahovala: kolik si klient půjčil, měsíční splátku, kolik zaplatí celkem, kolik přeplatí, kolik zaplatí na všech poplatcích, případné sankce a v neposlední řadě RPSN (roční procentní sazba nákladů). Žádné drobné písmo, cizí výrazy nebo složité právní podmínky. Pouze přehledné a lehce srovnatelné informace.
2. Zpřísnění trestního zákona o ustanovení maximální přípustné sazby RPSN ve výši 18 %. Jasné pojmenování, co je a co ještě není lichva, umožní domoci se práva. Námitka odpůrců, že stanovení maximální výše RPSN nahrává skutečným lichvářům z řad šedé a černé ekonomiky, se v žádném státě, kde tuto hranici určili, nepotvrdilo. Ať se jedná o Francii, Dánsko, Itálii, 10 států USA či v poslední době Slovensko. Nikde nedošlo ke zvýšení kriminality.
3. Dalším bodem je povinnost uvádět ve smlouvách varování před nezodpovědným zadlužováním, které může vést až k osobnímu bankrotu (po vzoru varování na tabákových výrobcích).
4. Zákaz televizní reklamy na spotřebitelské úvěry a půjčky. Usmívající se paní se saxofonem pro svoji dceru pouze vyvolává dojem, že zadlužování za účelem nákupu spotřebního zboží je zcela normální.
5. Ve spotřebitelských smlouvách je zneužití záměny půjčky a úvěru, kdy půjčka je upravena občanským zákoníkem a úvěr obchodním zákoníkem, který méně ochraňuje spotřebitele. Proto navrhujeme novelizaci obchodního zákoníku, na jejímž základě by jakákoliv smlouva o úvěru, jejímž účastníkem je fyzická osoba, automaticky stala smlouva o půjčce dle občanského zákoníku.
6. Rovněž prosazujeme zákaz často zneužívané rozhodčí doložky u spotřebitelských úvěrů (po vzoru Slovenské republiky), i za cenu možného zahlcení soudů. U rozhodčí doložky nelze zajistit nezávislost rozhodce a tedy rovných podmínek pro obě strany v případném sporu.
7. V posledních letech se finanční poradenství potýká nedůvěrou v důsledku nízké kvality poskytovaných služeb. Proto prosazujeme poskytování licencí na základě nutného vzdělání a praxe, po vzoru Velké Británie. Současně je zde mechanismus odnětí licence v případě porušování stanovených podmínek.
8. V neposlední řadě je nutné zvyšování finanční gramotnosti a to od druhého stupně základních škol. Jen dobře informovaný klient se může správně rozhodnout o poskytovaných produktech, a tak předejít případným problémům v budoucnosti. Současně se odstraňuje výhoda v podobě asymetrie informací, která panuje v současné době mezi klientem a poskytovatelem, jež je často zneužívána.
Více o našem programu, nejen o spotřebitelských půjčkách, si můžete přečíst na našich stránkách www.veciverejne.cz
