Daňová amnestie? Stát ji potřebuje

Věci veřejné již před půl rokem přišly, v rámci svého balíčku protikrizových opatření, s daňovou amnestií. Po krátké době se k tomu vrací Janotův úřad, jako kdyby objevil Ameriku. Jak přiznává sám ředitel daňové správy ministerstva financí Jan Knížek, daňová amnestie by mohla do státního rozpočtu přinést řádově miliardy korun.

Máme za sebou nejhorší hospodaření státu od vzniku samostatné České republiky, se schodkem - 224 miliard korun. Veřejný dluh už překročil jeden a čtvrt bilionu a ani vyhlídky na následující roky nejsou o moc příznivější. Při sestavování následujícího rozpočtu budeme muset počítat jen na úroky z veřejných dluhů přes 100 miliard. V době, kdy ekonomika zápasí se strmým snížením poptávky, nejen zahraniční, ale i domácí spotřeby, se vláda rozhodla rozpočet zkrotit zvýšením daní. Tím zůstává nám všem méně peněz v peněženkách, což má za následek zase další snížení poptávky. Pravý opak toho, co by měla vláda dělat v době ekonomické recese.

Mimořádné opatření v mimořádné době

Firmy využily českých zákonů a vyvezly v posledních letech peníze do daňových rájů bez řádného zdanění. Teď si je tam vesele utrácí. Tím Česká republika přišla nejen o příjem v podobě daně, ale z ekonomiky nenávratně odtekly peníze, které tu teď chybí. Banky se bojí o likviditu firem a domácností, zvyšují úroky z úvěrů, a tím znemožňují růst ekonomiky. Stát zvyšuje daně, aby nakrmil nenasytný státní aparát a především předražené veřejné zakázky. Není pro nás všechny lepší, aby peníze z daňových rájů snížily zadlužení a rozhýbaly kola recesí postižené ekonomiky? Například Itálie takto získala do ekonomiky v přepočtu kolem tří bilionů korun, což je trojnásobek rozpočtu České republiky. Systém je založen na dodatečném zdanění příjmů, které byly vyvezeny do daňových rájů bez řádného zdanění. Tyto peníze by pomohly nejen zalátat díry ve státním rozpočtu, ale současně zvýšit množství peněz v ekonomice a tím napomoci růstu. Věci veřejné upozorňují, že na rozdíl od Itálie, kde probíhá už třetí vlna daňové amnestie, by se v České republice uskutečnila pouze jednou. Tím by se vyloučily spekulace firem, že pokud budou peníze vyvážet do zahraničí, dostanou možnost je dostat v budoucnu zpět.

Jeden krok z mnoha

Amnestie nesmí být pouze nesystematickým opatřením, kterých jsme svědky v současné době. Proto musí být doplněna zjednodušením daňového systému a především zpřísněním sankcí. Toto opatření umožňuje udělat tlustou čáru a vytvořit jasná pravidla pro fair play. Na toto upozorňuje i profesorka z VŠE Alena Vančurová, která na konferenci pořádané politickou stranou Věci veřejné uvedla, že amnestie má odůvodnění především spolu se změnou daňového systému.

Odborná diskuse o výhodách a rizicích daňové amnestie, avizované v tisku, nesmí trvat dlouhou dobu. Pokud by jednání trvala několik měsíců nebo let (příkladem může být důchodová reforma), mohlo by to v případě amnestie mít fatální dopad. Firmy by začaly kalkulovat s touto možností a odváděly by více peněz do zahraničí, s tím, že v brzké době je budou moci bez velkého postihu opět legálně dovést do ČR. Proto musí být rozhodnutí rychlé a jasné. Daňová amnestie by se musela týkat minulého období, tedy roku 2008 a dříve, protože ještě nyní (před uzavřením účetního roku) by mohly firmy zakalkulovat tuto výhodu do svého hospodaření. Současně možnost kontrolovat účetnictví tři roky zpětně omezuje postižení většího množství případů.

Je daňová amnestie spravedlivá vůči slušným daňovým poplatníkům? Možná není zcela fér, ale v současné době si nemůžeme dovolit ignorovat tento druh příjmu do státního rozpočtu, nemluvě o cenném finančním stimulu pro českou ekonomiku, který nám pomůže rozhýbat hospodářství a tím přinese pracovní příležitosti ve chvíli, kdy nezaměstnanost strmě stoupá. Spíše se zeptám: není špatně, že stát dosud toleroval vyvádění obrovských nezdaněných prostředků do zahraničí a nemá mechanismus, jak se alespoň k části těchto peněz dostat? Tuto situaci považuji z hlediska poctivého daňového poplatníka za mnohem více nespravedlivou.

 Publikováno: Lidové noviny, 21. ledna 2010