Vybudujeme, přebudujeme, obnovíme, zbouráme, zrušíme, zavedeme ... komunální kandidáti nám, obyčvoličům, slibují modré z nebe. Jenže je tu pár věcí, které jsem mezi předvolebními sliby nenašel.
Final countdown ... zatímco hvězdným Europe odpočítávají poslední vteřiny před odpálením na Venuši, po zemi chodící čeští komunální politici, kterým se před 4 lety podařilo proniknout do obecních zastupitelstev, se smutně rozhlíží po svých teploučkých kancelářích. Okamžik, kdy se ukáže, zdali si svou sesli udrží i po další období či zda si po víkendu začnou skládat věci do krabice, se neúprosně blíží. A statistika je neúprosná a nelze ji ošidit. Ze současných obecních pánů a paní (kluky dávám dopředu, je jich v obecních zastupitelstvech o hodně více než holek) bude ve své funkci pokračovat jen menšina z nich. Počet srdečních příhod a okousaných tužek stoupne výrazně nad pátečně-sobotní průměr.
Dobývat radnice či městské úřady se bude snažit 216 tisíc kandidátů roztroušených po 25 tisících kandidátních listinách. Na počtu kandidátů je zajímavé, že je to dvojnásobek počtu letošních prvňáčků (drobná poznámka pro ministryni financí, která má opakovaně problém s procenty - kandidátů je o 100 procent více než prvňáčků). 25 tisíc kandidátních listin znamená, že v posledních měsících se několikrát sešlo 25 tisíc týmů tvořených obvykle několika kluky a holkami z horních pater kandidátky a dávalo dohromady snůšku snů, nesplnitelných slibů a přání či hlubokých myšlenek, kterážto směsice se pak předkládá obyčejným spoluobčanům jako volební program. Neměli to lehké, tito tahouni volebních uskupení, navíc pravděpodobnost, že budou za svou námahu a vynaložený čas odměněni, je značně nízká. Nemějme jim to proto za zlé, oni to s námi myslí dobře, že někdo z nich to myslí dobře nejprve se sebou a teprve potom s námi, je v podstatě taková směrodatná odchylka.
A vzniklých 25 tisíc volebních programů pro naše města, městečka, městyse, vesnice a vesničky je úctyhodné číslo. Ač žijeme v digitálním věku, většinu z nich volební subjekty vytiskly na papír a distribuovaly svým voličům, po lese, který se musel kvůli tomu pokácet, zůstala mýtina o velikosti pár fotbalových hřišť. I když proti nesmyslným účtenkám za EET je to pořád nicka.
Když se odvážeme od materiální podstaty spotřebovaného papíru a vezmeme v úvahu duchovní hodnotu těch 25 tisíc volebních programů, hned se nám lépe dýchá. Asi neexistuje obec, ve které se už za pár měsíců nebude žít lépe, neboť ať se do zastupitelstva dostane kdokoliv, má tak krásné myšlenky a nápady, že i když se splní jen polovina z nich, v obci bude ráj. Budeme se cítit bezpečně, neboť každé místečko bude střeženo kamerou a na každém rohu bude strážník. Krásně se nám bude dýchat, neboť všechny proluky a rozpadající se domy nahradí nové parčíky, bude nám svěže, poněvadž každých pár metrů budou fontánky a vodotrysky. Všechna auta budou mít kde parkovat, neboť to je smart city. Všemi směry budeme pořád jezdit na zelenou, navíc většina křižovatek bude nadúrovňových, takže semaforů už nebude třeba. Každá obec bude mít minimálně jeden obchvat, Praha dostane navíc další dva okruhy. Díky obrovskému množství nových městských bytů praskne co nevidět realitní bublina. Všichni pracující se budou těšit do důchodu, neboť o důchodce se teď obce postarají daleko lépe. Nové stadiony a sportovní haly, dětská hřiště a školky, ač nám je pan vládní předseda sliboval postavit za peníze vydělané na EET, se budou rojit po stovkách, i když EET vydělala prdlajs.
Všichni víme, že když se noví vládci rozhodnou postavit támhleto a opravit tamto, tak už na tohleto nezbude. Navíc většinou budou vládnout v koalici, kterou mnohde kupodivu sestaví s dřívějšími nepřáteli, a v té se budou muset dohodnout. Ty mně schválíš tohle, já ti zvednu ruku pro toto. Jen s tím nějak ve svých volebních programech nepočítají. Mně osobně v těch krásných vizích a slibech chybí ten předpoklad komunikace a spolupráce, která prostě bude nutná. Plus kousek pokory. Prošel jsem povícero volebních programů, nejen ze svého rodného města, u vládnoucích subjektů jsem viděl obvykle na prvním místě spokojenost se svou prací za uplynulé 4 roky, aniž se některý z nich pokusil porovnat své sliby a realitu. U subjektů toužících po vládě v obci zase pociťuji nedostatek respektu k funkcím, o které usilují, je neuvěřitelné, kolik všeználků a všeumělů, kteří nemají nejmenší představu o práci v zastupitelstvu a přesto ví, že oni jsou ti praví, se před vždy komunálními volbami vyrojí.
Vzhledem k tomu, že jsem nečetl všech 25 tisíc volebních programů, je možné, že někde existuje takové volební uskupení, které v sobě tu pokoru a respekt má. Pokud tomu tak je, přeji mu, aby si této skutečnosti všimli i voliči v dané obci.
