Mládek pokračuje v tragikomedii kolem limitů těžby.

A opět tu máme nekonečný příběh s názvem "Prolomení limitů těžby". Jako snad u každé vlády v tomto mileniu přišel někdo z vlády s nějakou variantou prolomení limitů těžby na severu Čech. Jako vždy je toto odůvodňováno  zachováním pracovních míst a potřebou uhlí.

V roce 1991 byly usnesením České vlády č. 441 zavedeny limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách na návrh ministra ŽP Ivana Dejmala. Cílem byla  ochrana životního prostředí a právní jistota v dotčených oblastech.

Prolomení těchto limitů navrhoval Paroubek roku 2005 v té době premier, ministr průmyslu Říman roku 2007, debatu o tomto vedl i ministr Kocourek roku 2011 a nově to navrhuje ministr Mládek a podporuje to mimo jiné i prezident Zeman.

Dlouhodobě proti jsou ekologické organizace, odborníci z akademie věd,  komise řešící energetické koncepce ale i dotčené obce a dosud i všechny vlády.

Za současné těžby máme zásoby uhlí cca do roku 2030.

Pozitiva prolomení :

• hnědé uhlí na daších cca 25 let pro teplárny ( pokud se opravdu využije jen pro naše teplárny)
• pracovní místa maximálně 8 500 do roku 2055 (je otázkou kolik vlastně a jak dlouho by bylo zaměstnáno to maximum, ale pro představu těch 8 500 lidí je méně než 0,2% ekonomicky aktvních lidí)
• přínos do státního rozpočtu a rozpočtu okolních obcí-tento lze z dostupných údajů jen těžko vyčíslit, protože nelze předjímat ceny a dosud není dohodnuto o kolik se poplatky navýší, ale vzhledem k tomu, že dnes se jedná celkem o něco málo přes  půl miliardy ročně z veškeré těžby u nás lze předpokládat, že by se jednalo cca o desítky milionů ročně (maximálně něco málo přes 100 milionů) a většina těchto peněz je vázaná na nápravu ekologických škod.

Negativa prolomení

• závažné ekologické škody v regionu (jejich dopady budou ještě desítky let po ukončení těžby)
• vyšší náklady na zdravotní péči v regionu
• v nejrozsáhlejší variantě bourání části Horního Jiřetína ( jednat by se mělo o cca 170 domů, ale mělo by to zásadní vliv na život celé obce)
• zhoršení kvality života v okolních obcích ( ekologické dopady těžby by byly řádově v okruhu až desítek kilometrů, to přináší mimo jiné i vylidňování, pokles ceny nemovitostí atd., ty dopady jsou sice již dnes ale měly by pokračovat ještě cca 15 let a následně by docházelo ke zlepšení, pokud se prolomí limity bylo by to místo 15 příštích minimálně 40 let-to by bylo pro region fatální)
• právní nejistota ( nejistota, zda nebude prolomen limit těžby i jinde )
• omezení investic nesouvisejících s těžbou ( počítá se s 8 500 pracovními místy, ale nikdo nevyčíslil o kolik přichází region pracovních míst díky těžbě, vzhledem k tomu, že ten region je blízko německých hranic může být velmi zajímavý pro různé investory, ale jen pokud budou mít jistotu, že je nikdo kvůli těžbě nevyžene)
• až 14 let těžba jen horniny bez uhlí, tedy 14 let bez poplatků státu a obcím z těžby a přesto ekologické škody (nikdo nedá záruky, že opravdu dojde k těžbě, rizikem je to, že to dopadne jako na Ostravsku, kde dolům hrozí uzavření kvůli ceně )

Je potřeba vzít v úvahu jakým směrem se vyvíjí energetika v celé Evropě a to, že dosud nemáme ujasněnou energetickou koncepci ve střednědobém až dlouhodobém výhledu. Trend je spíše odklon od uhlí a příklon k obnovitelným zdrojům energie.

Jednoznačně převažují negativa nad pozitivy a jsem proti prolomení limitů těžby.

Naopak podle mého názoru by mělo dojít ke stanovení energetické koncepce bez uhlí po roku 2030 a k odpisu všech zásob, které dosud chrání limity. Tím by došlo ke konečnému řešení a dalo by jistotu pro rozvoj regionu do budoucna. Pokud toto vláda udělá pak ji zatleskám.