Snad nejdiskutovanějším tématem posledních dní je návrh na zavedení povinných kvót pro uprchlíky. Pro začátek se jedná o 525 lidí, které by ČR měla příjmout. Bude to konečné číslo? Máme s kvótami souhlasit nebo je odmítnout?
To co většina z nás očekávala je tady. Komise EU navrhla zavést povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků.
Zatím jen v obecné podobě a konkretní znění právních norem se teprve bude řešit. Už teď je jasné, že návrh povinných kvót bude mít 2 části:
- Přerozdělení cca 20 000 uprchlíků, kteří jsou momentálně mimo území EU. ČR by měla příjmout 2,63 procenta těchto lidí tedy 525 uprchlíků.
- Přerozdělování úspěšných žadatelů o azyl. Jednalo by se o 2,98% ,o cca 5 500 lidí ročně pro ČR.
Co se týče těch jednorázových 20 000 domnívám se, že tam žádné větší rozbroje nebudou a celkem bez problémů to bude schváleno.
Je potřeba říci, že toto nejsou žádní nelegální ani ekonomičtí imigranti. U těchto lidí se nedá předpokládat, že budou zvát časem své příbuzné. Stěhovat se budou rovnou celé rodiny. Jedná se zcela jednoznačně o lidi prchající před válkou. To bude mít nepochybně velkou váhu při schvalování návrhu. Těch 20 000 lidí na celou EU nemůže dělat nikomu žádný faktický problém, pokud to někdo bude odmítat tak jedině z principiálních důvodů (ať už odmítá imigraci jako takovou nebo odmítá jen poviné kvóty).
O tom, že bude poměrně vysoká ochota přijímat uprchlíky svědčí např. toto.
Irská ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová již ve středu potvrdila, že země přijme 300 uprchlíků, což je více, než Evropská komise pro zemi navrhuje. A to i přesto, že Irsko má stejně jako Británie a Dánsko z evropského práva dohodnuté výjimky, takže by se ho navrhované kvóty ani nemusely týkat.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/britanie-teresa-mayova-ministryne-vnitra-uprchlici-kvoty-pac-/zahranicni.aspx?c=A150514_124202_zahranicni_aha
Otázkou pak je zda výhledově zůstane u těch celkových 20 000. Osobně si myslím, že ne a to číslo se podstatně navýší. Lidí, kteří budou akutní pomoc potřebovat, bude přibývat, minimálně dokud se nevyřeší konflikt s ISIL a neuklidní politická situace v regionu (to bohužel nebude během roku či dvou). Stejně tak se v budoucnu dají očekávat problémy i v jiných regionech.
Naopak, v druhé části, u průběžného přerozdělování imigrantů zcela jistě budou velké kontroverze.
Spory nebudou jen kvůli povinosti je přijímat, ale i kvůli tomu, že v tomto případě nepůjde jen o uprchlíky před válkou, ale i o ekonomické imigranty. Velkým problémem pro některé bude i jejich počet. V roce 2014 bylo v celé EU 185 000 azylantů (žádostí bylo 626 000).
U této části návrhu lze jen těžko odhadnout zda bude přijat. Pro je většina velkých zemí (s vyjímkou Velké Britanie). Proti jsou zejména země bývalého východního bloku, které imigranty a kvóty odmítají.
Asi všechny země EU se shodnou na tom, že je potřeba pomáhat. Všichni se shodnou na tom, že je potřeba pomáhat především v místě odkud migranti proudí. Je potřeba pomoci u nich, stabilizovat politickou situaci, zlepšit ekonomiku. Je potřeba zafinancovat, vybavit a zabezpečit uprchlické tábory. Je potřeba pomoci s budováním ekonomiky, dodat technologie (zejména na získání vody) a pomoci s rozvojem vzdělání v chudých regionech. Všechny tyto kroky mohou snížit množství migrantů. Bohužel žádné opatření nedokáže zafungovat okamžitě, nezajistí stabilitu celé Afriky a Asie a nedokáže zabránit migraci. Migraci můžeme omezit, ale ne ji zabránit. Nepovedlo se to ani USA s jejich hraniční linií.
Osobně si myslím, že projde i druhá část návrhu (přerozdělování azylantů). Možná ne hned napoprvé, ale rozhodně v horizontu několika málo let.
Pro svou doměnku mám mnoho důvodů, ale jako nejpodstatnější vidím tyto:
- EU má společné hranice. Každý migrant, který hranici překročí vstoupí na území EU. Je tedy nelogické aby se o ně musely starat jen okrajové země.
- Velké, ekonomicky silné, země mají větší počet hlasů v europarlamentu a většinově jsou pro imigranty a pro kvóty.
- Množství imigrantů je tak velké, že je okrajové země jako Italie či Řecko nejsou schopny logisticky zvládnout. Ostatní země jim prostě pomoci musí. Jinak hrozí, že budou migranty pouštět dále bez kontrol a problém bude mnohem horší.
- V případě, že zejména Italie přestane příliv uprchlíků zvádat může to vyústit až v krizi Schengenského prostoru a nabourat samu podstatu EU. Země s vysokým podílem zahraničního kapitálu (jako třeba i ČR) jsou na Schengenu ekonomicky závislé. Zejména díky němu jsou pro investory atraktivní.
Důsledky pro ČR
V souvislosti s přijímáním uprchlíků často u nás slyšíme, že si je nemůžeme dovolit a to zejména z ekonomických důvodů. Procenta, které jednotlivé země mají příjmout, se stanovovaly podle více kriterií. Roli hrály rozloha, počet obyvatel, výkon ekonomiky, nezaměstnanost, počet v minulosti přijatých uprchlíků....Z podílu uprchlíků, který nám komise "přisoudila" jasně vyplývá, že podle názoru EU si je dovolit můžeme. Dokonce nám jich přisoudili vyšší počet než by odpovídalo jen počtu našich obyvatel je tedy evidentní, že jsme na tom poměrně dobře. Funguje nám ekonomika a máme jednu z nejnižších nezaměstnaností.
Česká vláda se oficialně staví ke kvótám odmítavě a podobně i většina politického spektra. Trošku jiná byla situace při hlasování o imigrantech v Evropském parlamentu. Je tedy otázkou nakolik je Český postoj pevný a na kolik jde o vyčkávací taktiku.
Faktem je, že u nás žije přes 400 000 cizinců a z toho takřka čtvrt milionu má trvalý pobyt.
Je tedy zcela evidentní, že cca 5 500 cizinců ročně navíc nijak neohrozí ani naši ekonomiku ani naši bezpečnost.
Faktem je, že v minulosti jsme zažili vlnu uprchlíků a naše republika byla schopna se vypořádat s desítkami tisíc běženců.
Z tabulky je jasně vidět, že po vstupu do EU v roce 2004 došlo k výraznému snížení počtu nelegálních migrantů v ČR. Za posledních deset let už očividně někteří lidé a politici zapoměli, že i u nás jsme problémy s migranty měli. Zejména pak zapoměli, jaké to přinášelo problémy a bezpečnostní rizika v pohraničních regionech. V našem zájmu je aby Schengenský prostor fungoval. Rozhodně je pro nás výhodnější příjmat 5 500 migrantů než riskovat rozpad Schengenu a čelit mnohem horší migraci.
V této souvislosti je potřeba připomenout, že nejvíce běženců k nám přicházelo z Ukrajiny a dalších zemí z bývalého Sovětského svazu, velké množství běženců bylo i z Balkánu.
Pokud se podíváme na situaci na Ukrajině a v Makedonii, je zcela evidentní, že ČR, ale i další země bývalého východního bloku (Slovensko, Maďarsko, Polsko...) by měly být první, které budou hlasovat pro kvóty. Když pominu morální aspekt tak by měli být pro povinné kvóty z ryze pragmatických důvodů. Může se stát, že velmi brzy budeme potřebovat pomoc s nelegálními imigranty my. Pak by se nám odmítání kvót mohlo vrátit jako bumerang.
Děkuji za pozornost a přeji hezký den.
