V souvislosti s výroky pana Středuly se opět rozvířila diskuze o tom kdo platí větší odvody a daně. Zaměstnanci nebo OSVČ? Na problém je možné se dívat z různých úhlů pohledu a padají různé cifry. Pokusil jsem se situaci přiblížit.
U OSVČ je zdravotní pojištění (ZP)13,5% z vyměřovacího základu, minimálně však 1797Kč měsíčně. Sociální pojištění (SP) je 29,2% z vyměřovacího základu, minimálně 1943Kč měsíčně. Daň z příjmu odvádí ve výši 15%.
Zaměstnanec odvádí celkem 11% ze mzdy (4,5% ZP, 6,5% SP), zaměstnavatel pak odvádí dalších 34% (ZP9%, SP 25%). Daň z příjmu 15% se odvádí z tzv. superhrubé mzdy (hrubá mzda+odvody zaměstnavatele)
Obě skupiny jak zaměstnanci tak OSVČ pak mají při velmi vysokých příjmech zastropován. To je okrajová záležitost pro nepatrné procento lidí.
Pro své výpočty budu používat daňové kalkulačky.
OSVČ: http://www.podnikatel.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/
Zaměstnanci: http://www.podnikatel.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/
Skutečné odvody potom můžeme porovnat více způsoby
Prosté srovnání procent odvodů
Podívejme se na odvody čistě matematicky a přepočítejme % odvodů zaměstnanců na odvod ze superhrubé mzdy. U OSVČ přepočtěme na vyměřovací základ ( jde o polovinu daňového základu). Toto je mnohem korektnější způsob, ukáže totiž skutečnou cenu práce. Tabulka nezohledňuje minimální a maximální odvody, náklady podnikatelů a ani nezdanitelné minimum.
| | | ZAMĚSTNANCI |
|---|
| ZP | 6,75% | 10% |
|---|
| SP | 14,6% | 23,5% |
|---|
| ZP+SP | 21,35% | 33,5% |
|---|
| daň | 15% | 15% |
|---|
Z předešlé tabulky je zřéjmé, že odvody zaměstnanců jsou vyšší o 12,15% (ZP o 3,25%, SP o 8,9%). Podle tohoto srovnání činí odvody OSVČ cca 64% odvodů za zaměstnance.
Porovnání při uplatnění skutečných nákladů
Porovnání celkových odvodů zaměstnance a podnikatele
Zde uvádím tabulku, která srovná celkovou výši všech odvodů (ZP,SP,daň).
( HM= hrubá mzda, SHM=superhrubá mzda, DZ/m=daňový základ OSVČ přepočítaný na 1 měsíc, ČP OSVČ= čistý příjem OSVČ za 1 měsíc, %=kolik procent zaplatí OSVČ v porovnání se zaměstnanci.)
| HM | | | | | | |
|---|
| | 8900 | | | | 84,5 |
|---|
| 15 000 | | | | | | 73.2 |
|---|
| 25 000 | | | | | | 71,2 |
|---|
| 35 000 | | | | | | 72,3 |
|---|
| | | | | | 73,1 |
|---|
| | 53745 | | | | 73,7 |
|---|
| | 70970 | | | | 74 |
|---|
Porovnáním jsme zjistili, že OSVČ při použití skutečného odpočtu nákladů odvádí cca 73% částky, která je odváděna za zaměstnance .
Porovnání odvodů na zdravotní pojištění
Srovnání celkových odvodů je malinko zavádějící (podpora a důchody se vypočítávají podle odvodů, ale zdravotní péče je stejná). Pan Středula zmiňoval odvody na zdravotní pojištění přináším proto i srovnání odvodů na ZP.
Tabulka srovnání % odvodu zdravotního pojištění OSVČ/zaměstnanci (tab.3)
| HM | SHM | ZP-zam. | ZP-OSVČ | |
|---|
| | | 1797 | 133 |
|---|
| 15 000 | | | 1797 | 89 |
|---|
| 25 000 | | | | 67 |
|---|
| 35 000 | | | | 67 |
|---|
| | | | 67 |
|---|
| | | | 67 |
|---|
| | | | 67 |
|---|
Z tabulky je patrné, že OSVČ odvádí při daňovém základu měsíčně přes 30 000 67% toho co je odvedeno za zaměstnance.
Při malých výdělcích odpovídajících hrubé mzdě pod cca 15 000 jsou odvody přibližně stéjné v oblasti minimálních mezd potom zaplatí více OSVČ.
Z výše uvedených tabulek ( tab.2 a tab.3) je patrné, že OSVČ při uplatnění skutečných nákladů odvádí celkově cca 73% odvodů za zaměstnance a cca 70% odvodů na zdravotní pojištění.
Použití odpočtových paušálů
Kontroverze přináší použití odpočtových paušálů. Ty jsou stanoveny na 40%, 60% a 80% podle typu podnikání.
Nejvíce se to řeší u neřemeslných živností s odpočtem 60% a u ostatních živností s paušálem 40% (lékaři, advokáti...).
Je potřeba jasně říct, že každá OSVČ má náklady. Paušály jsou počítány podle statistických dat a nejsou vzdáleny realitě. Nicméně část podnikatelů je šikovnějších a na nákladech ušetří. Tím dosáhne nižších odvodů než při odpočtu skutečných nákladů. Hodně OSVČ potom paušály používá především z důvodů nižší byrokratické zátěže. Zejména to platí pro OSVČ, kteří nejsou plátci DPH.
V tab.4 vidíme kolik odvodů zaplatí OSVČ (danící paušálním odpisem a menšími skutečnými náklady) v porovnání s odvody za zaměstnance.
(příklad z prvního řádku tabulky-příjem OSVČ 50 000 za měsíc, uplatnění paušálního odpisu 80%, skutečné náklady 40 000. OSVČ odvede cca 111% odvodů zaměstnance při superhrubé mzdě 10 000)
| paušál | skutečnénáklady | SHM | paušálu | | odvodzaměstnance | % |
|---|
| 80% | | | 3740 | | | 111% |
|---|
| | 3740 | | | 49% |
|---|
| | 3740 | | | 30% |
|---|
| | 3740 | | | 57% |
|---|
| 60% | | | | | | 73% |
|---|
| | | | | 56% |
|---|
| | | | | 45% |
|---|
| | | | | 37% |
|---|
| 40% | | | | | | 71% |
|---|
| | | | | 59% |
|---|
| | | | | 51% |
|---|
| | | | | 45% |
|---|
Z uvedené tabulky vyplývá, že za určitých okolností může OSVČ odvést výrazně méně než zaměstnanec.
Při použití paušálu nelze uplatnit slevu na manželku a daňový bonus na děti. To značně snižuje možnosti uplatnění paušálových odpočtů. Zéjména u nižších či průměrných příjmů jsou paušály pro OSVČ s dětmi nevýhodné (pokud je nemůže uplatnit druhý z partnerů).
Pro názornost v tab. 5 uvádím několik modelových příkladů. Ve všech příkladech počítám se 2 dětmi, manželkou bez příjmů a použitím paušálu 60 %.
Porovnání odpracované doby
Pokud porovnáváme odvody je potřeba porovnat i ostatní náležitosti.
Jednou z nich je i pracovní doba. Konkrétně rok 2014 měl 252 pracovních dnů. K tomu 9 dnů stáních svátků. Z těch 252 dní maji zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené, někteří potom více. Pro svůj výpočet použiji dovolenou 24 dnů. Zaměstnanec tedy za rok 2014 odpracoval 228 dnů. Placeno, ale dostal 261dnů.
OSVČ tedy musí mít o 14,5% větší produktivitu aby na tom s příjmem byli stejně jako zaměstnanci.
"Švarc" systém
Dalším kontroverzním tématem je tzv. "Švarc" systém. V podstatě se jedná o to, že firma zaměstná na práci lidi se ŽL. Těm dodá materiál, nářadí.... Pro firmu je to výhodné. Nemusí odvádět odvody za zaměstnance a lidi pracující ve Švarc systému nemají ani další výhody zaměstnanců.
Pro ty "zaměstnance" je to výhodné méně. Nemají ani výhody podnikatelů, ani výhody zaměstnaneckého poměru. Nicméně díky nižším odvodům mají příjmy obdobné jako by byli zaměstnanci (záleží na konkrétní dohodě). Ve většině případů je tzv. Švarc systém pro "zaměstnance", kteří v něm pracují nevýhodný.
Celý tento princip je založený na tom, že firma si zaúčtuje všechny náklady a "zaměstnanci" používají paušální odpočet.
Tento způsob podnikání je nelegální. Nelze ho proto zařadit do porovnávání. Jediné s čím by šel porovnat je práce "na černo" případně prací za nějaké minimum a následně s doplatkem "na ruku".
Další rozdíly
Je mnoho dalších rozdílů mezi podnikatelem a zaměstancem.
Výhody zaměstnanců (nemají všichni vše)
- Dovolená.
- Nemocenská.
- Proplacené státní svátky.
- Odstupné při ukončení prac. poměru.
- Stravenky a další nedaněné benefity.
- Ochranu odborů.
- Zajištěnou výši příjmů.
- Proplaceny překážky v práci.
- Nenesou finanční riziko.
- Proplacené návštěvy u lékaře.
- Menší náročnost práce (odvedou si jen práci, nemusí řešit účetnictví...).
- Vyšší důchody a nemocenská (počítají se dle odvodů).
- Dorovnání nemocenské či důchodu v případě nemoci z povolání nebo úrazu v práci.
- atd.
Výhody OSVČ
- Větší svoboda.
- Větší možnost ovlivnit své příjmy
Do rozdílů je pak potřeba započítat i výdaje státu na podporu zaměstnanosti. Na různé dotované místa stát přispívá řádově několik miliard ročně ( přesné číslo se mi nepodařilo dohledat).
Stejně tak je potřeba započítat i početnou skupinu OSVČ, kteří na své podnikání doplácí. Ne každý OSVČ dosahuje zisku. Část jich nedokáže vydělat na provoz a příjdou o prvotní investici, někteří se dokonce zadluží. Přesto jsou povinni platit odvody.
Pro vyhodnocení dopadů odvodů jednotlivých skupin na státní rozpočet je potřeba započíst i míru reinvestic. Naprostá většina zisku OSVČ je utracena znovu v ČR. Zisk produkovaný zaměstnanci je v poměrně vysoké míře odváděn mimo republiku zahraničním vlastníkům (ročně až stovky miliard).
Shrnutí
Za zaměstnance jsou opravdu celkové odvody o něco vyšší. O kolik se jednoznačně říci nedá, každý jednotlivý případ je je jiný. Z výše uváděných údajů je jasné, že se rozhodně nejedná o třetinový odvod jak trdil pan Středula. Odhadovat se dá, že celkové odvody budou někde kolem 65% v porovnání se zaměstnanci. Zaměstnanci zároveň podstatně více ze státního rozpočtu čerpají, v důchodech, podporách v nezaměstnanosti, nemocenské a některých dalších výhodách.
OSVČ mají více svobody, ale nesou na rozdíl od zaměstnanců podnikatelské riziko.
Celkové dopady odvodů za zaměstnance a podnikatele na státní rozpočet tak budou velmi podobné.
OSVČ totiž nejen méně odvádí, ale rovněž podstatně méně i čerpají.
Jestli je výhodnější být zaměstnancem či OSVČ nechť si každý rozhodne sám. Žádnému zaměstnanci není bráněno začít podnikat a každý podnikatel si může najít klasické zaměstnání.
Správné tvrzení podle mě není to, že OSVČ méně odvádí. Správně by mělo být řečeno:
Zaměstnanci mají vyšší odvody do systému, ale zároveń větší i příjmy ze systému.
(mají větší míru přerozdělení)
OSVČ mají odvody do systému menší, ale tomu odpovídají i menší přijmy ze systému.
(mají menší míru přerozdělení)
Pro stát a jeho fungování jsou obě skupiny stejně důležité!
