V podnikání je vždy zásadní kolik co bude stát. Budou dopady elektronické evidence tržeb na poctivé podnikatele minimální jak tvrdí Andrej Babiš nebo likvidační jak tvrdí část politiků a podnikatelů. Uvedu pár příkladů.
Náklady na systém EET budou u jednotlivých podnikatelů různé, budou záviset na tom, co už mají za vybavení a na typu jejich podnikání.
Pro některé s pokladními systémy s on-line připojením a s platebními terminály to může být prakticky zdarma, měla by být možnost stáhnout bezplatný software.Část podnikatelů, ale dosud nepotřebovala ani platební terminály, ani moderní pokladní systémy. Jedná se zejména o menší podnikatele, kteří svou činnost vykonávají sami nebo s menším počtem zaměstnanců. Především těch se týkají následující propočty.
Modelový případ pro přiblížení nákladů :
Menší potraviny na vesnici s jednou kasou bez on-line připojení a bez platebního terminálu, s cca 2 tisíci účtenek za měsíc (cca 80 účtenek za pracovní den včetně sobot.). V obchodě pracuje majitel, jeho manželka a 3 prodavačky s hrubou hodinovou mzdou kolem 90Kč.
Pořizovací náklady.
Pro podnikatele, bez adaptovatelného vybavení, se odhady minimálních pořizovacích nákladů různí. Od cca 5 000 o kterých mluví předkladatele návrhu zákona až po řádově 20 000Kč podle odpůrců zákona. Chytrý telefon s tiskárnou v dostatečné kvalitě se za 5 000 nesežene a počítat 20 000 považuji za přehnané, nepochybně se to dá pořídit levněji.Jak už to bývá realita se dá očekávat někde kolem průměru těchto částek.
Pořizovací náklady budou minimálně kolem 12 000Kč.
(Ponechávám stranou fakt, že tito malí podnikatelé si budou muset pořídit záložní systém, aby nemuseli zavřít v případě poruchy)
Provozní náklady
Provozní náklady lze rozdělit na náklady na systém a na mzdové náklady.
Náklady na systém
EET nepřinese jen pořizovací náklady. Nákladem bude i platba za připojení, amortizace, servis, náklady na papír pro vytištění účtenky,.....
Náklady na internet,elektřinu a servis budou řádově 400Kč měsíčně .
Zařízení nebude fungovat věčně a je proto nutné započítat i amortizaci. Do nákladů je nutné započítat i částku, kterou si podnikatel bude muset odložit na znovupořízení opotřebovaného nebo zastaralého zařízení. U modelového příkladu se dá počítat na cca 300Kč/měsíc (počítám životnost 40 měsíců a pořizovací náklady 12 000).
Náklady na papír pro tištění účtenek (případně na toner) budou odhadem 0,4-0,5Kč. Při 2 000 účtenkách za měsíc minimálně 800 Kč měsíčně.
Náklady na chod systému se vyšplhají na částku minimálně kolem 1 500Kč měsíčně. Budou tedy cca 18 000Kč za rok.
Mzdové náklady
V diskuzi o EET se často zapomíná na podstatnou část nákladů každého evidenčního systému, na mzdové náklady. Tato složka je asi nejhůře vyčíslitelná ze všech. Tam kde dnes nemají pokladny se dá předpokládat, že vytvoření, vytištění a odeslání jednoho dokladu do řádově 5 položek bude trvat 10-20 sekund. Při 90kč hrubé mzdy/hodina to dělá cca 0,5Kč/účtenka.
Mzdové náklady tak budou při 2 000 účtenkách kolem 1 000Kč/měsíc.
Respektive 12 000Kč ročně.
Součástí připravovaného zákona má být kompenzace nákladů EET v podobě 5 000 slevy na dani. Standardně si pak budou moci podnikatelé odečíst náklady od daňového základu.
Při odpočtu pořizovacíh nákladů (cca 12 000) z daňového základu se v modelpvém příkladu daň sníží o 1800Kč. Sleva na dani je 5 000Kč celkem bude kompenzováno 6 800Kč z 12 000. majitel obchodu tedy zaplatí 5 200Kč z vlastních peněz. O cca 800 kč se mu sníží platba na zdravotní pojištění-ZP. (Platbu za socialní pojištění nezapočítávám úmyslně-snížení této platby toriž sníží i důchod a případné dávky)
Jednorázový dopad samotného pořízení systému pro EET bude cca 4 400Kč .
Provozní náklady v modelovém příkladu budou cca 30 000 Kč za rok. Odečtem od daňového základu se sníží zaplacená daň o 4 500Kč, platba za ZP o cca 2 000Kč. (Platbu na důchodové pojištění neřeším, její snížení bude znamenat snížení důchodu)
Roční náklady pro podnikatele, z modelového příkladu, budou ročně cca 23 500Kč.
Tedy téměř jeden průměrný hrubý plat v ČR.
Majitel jednoho malého obchodu tak po zavedení EET jednorázově zaplatí 12 000 a během roku dalších 30 000Kč. Celkem během prvního roku cca 42 000. Následně ročně cca 30 000kč/rok. Z těchto peněz se mu část vrátí v podobě odpočtu z daňového základu (tím snížení daní), v podobě slevy na dani a v podobě nižší platby na ZP. První rok tak fakticky zaplatí 27 900 a další roky 23 500kč/rok.
Zdaleka ne všichni podnikatelé jsou, ale v plusu a budou mít od čeho odčítat-stačí aby nakoupili nějaké nové vybavení, spláceli nemovitost k podnikání, měli špatný rok...a velmi snadno se stane, že jsou (minimálně účetně) v mínusu a zaplatí tedy celých 42 000 respektive 30 000 ze svého.
Pokud si někdo myslí, že modelový příklad je nějaký výmysl tak se plete!
Odpovídá to potravinám s doplňkem smíšeného zboží v sousední vesnici, kde minimálně jednou týdně nakupujeme.
Náklady tohoto obchodu budou řádově desítky tisíc ročně!
Druhý modelový příklad:
Řezník-uzenář, který zaměstnává 15 lidí, má 3 vlastní auta na rozvoz a prodej, podnikovou prodejnu a prodává i z místa firmy. Dosud neměl pokladnu umožńující EET.
Prodejna na tom bude podobně jako v prvním případě. Pořizovací náklady 12 000 a provozní náklady cca 30 000 Kč. U prodejního místa v sídle firmy a na rozvozových autech budou pořizovací náklady 48 000 (4x12 000). Provozní náklady budou nižší díky malému počtu prodejů řádově 800Kč/měsíc a terminál (400 internet, 300 amortizace, 100 ostatní-papír) , mzdové náklady zcela ve výpočtu vynechám nijak zásadně se neprojeví. Celkem za auta a kasu v sídle za rok 38 400Kč.
Celkem tedy řezník z našeho příkladu ročně vydá na EET 60 000 na pořízení a v ročních nákladech 68 400Kč!
První rok 128 400Kč!
Pravda pokud si mohl stroje, auta a další koupit bez úvěru, má je odepsané a je tak účetně v plusu může si to odečíst ze základu daně a dostane 5 000 korun slevu na dani. Ale i tak zaplatí ze svého téměř 100 000Kč první rok a řádově 50 000Kč každý další.
Opět to není příklad vycucaný z prstu!
Jeden obdobný byl v sousedním městečku než zbankrotoval ( ještě před zavedením EET). Podobně to má pekař pro kterého jsem kdysi dávno krátce pracoval.
Dopady vzniklé snížením produktivity práce.
Pro větší obchody, restaurace, hotely...., které již dnes používají elektronické pokladny a využívají platební terminály budou tyto dopady u většiny provozů prakticky nulové.
Jiná situace bude tam kde je velký počet zákazníků a malý počet, zpravidla levných položek na jednu platbu.
Typickým příkladem je např. pouliční prodej zmrzliny ve městě (ale i různé stánky s občerstvením, cukrárny,prodej vstupenek...).
Pokud dnes prodej 1 zmrzliny (objednávka,nabrání zmrzliny, placení) trvá řádově 30 sekund s EET se protáhne na cca 45s. Zdánlivě nic dramatického, ale fakticky dojde k tomu, že se podstatně sníží produktivita práce a vytížení zmrzlinového automatu či mrazícího boxu. "Ve špičce" tak zmrzlinář místo 120 zmrzlin za 1 hodinu prodá jen 80 porcí. Při 20 Kč za porci to dělá rozdíl 800Kč na jedno prodejní místo. Při 1 hodině takovéto "špičky" denně to je rozdíl 24 000Kč měsíčně. Za teplé období květen až září je to 120 000Kč v tržbách, při 30% marži pak podnikatel příjde o 36 000Kč . (Nezapomínejme, že k tomu bude mít i náklady obdobné jako ten malý obchod).
Dopady EET na produktivitu práce budou značně rozdílné,od téměř nulových až po desítky tisíc na jedno místo ročně!
Malí prodejci nemají pozici, aby si ztráty díky zavedení EET vykompenzovali tlakem na dodavatele tak jako to dělají řetězce a díky konkurenci řetězců si nemohou dovolit ani navýšit cenu.
Malí výrobci, prodávajícím po pár kusech převážně za hotové, budou mít dopady EET na jeden výrobek (např. kilo klobás), mnohem vyšší než velkproducenti prodávající po tunách především na fakturu.
Tento zákon posílí pozici velkopodnikatelů na úkor těch malých.
Pokud někdo tvrdí, že zavedení EET nebude mít velký ekonomický dopad na podnikatele tak lže. Na některé skupiny podnikatelů to bude naopak mít dopad v řádech minimálně desítek tisíc ročně. To je pro drobné podnikatele docela zásadní zásah do jejich ekonomických kalkulací. Stejně jako to může být zásadní problém pro začínající podnikatele.
Pro začínající podnikatele náklady EET a dopady na produktivitu práce mohou být rozdílem mezi tím jestli budou začínat s úvěrem nebo bez. Respektive to může být poslední kapka proč nezačínat. Rozhodně nelze akceptovat bagatelizace, že kdo nemá 5 000 nemá začít podnikat. Náklady budou jen za první rok podnikání řádově desítky tisíc korun navíc kvůli zavedení EET - tedy díky PŘEDPOKLADU , že chtějí nebo by mohli krást .
Pokud se na zákon o EET podíváme čistě z ekonomického hlediska budou jeho dopady v průměru možná malé, ale budou jisté skupiny podnikatelů, pro které to může být až likvidační. Pro část těch, kteří o podnikání uvažují to bude za jejich finančními možnostmi a podnikat tak nezačnou. Hlavní důsledek bude pravděpodobně ten, že část těch drobných podnikatelů, kteří od státu v podstatě nic nedostávají (do podnikání) jen mu více či méně platí, to "zabalí" a půjde na pracák (spolu s nimi tam pak skončí i jejich zaměstnanci), nebo jen na pracáku zůstanou a nepůjdou do rizika podnikání.
Ale nezoufejme jejich místo na trhu nahradí velkopodnikatelé se strojní výrobou, kteří pokud zrovna nedostanou různé investiční pobídky nebo daňové úlevy (a nebudou danit v zahraničí) do rozpočtu odvedou možná i víc než dostanou na dotacích.
Děkuji za pozornost a přeji hezký den.
