Vláda dnes schválila návrh tzv. finanční ústavy. Její součástí má být i dluhová brzda. Podle ministra financí to je jeden z nejdůležitějších zákonů, které vláda schválila. Má to být způsob jak zabránit rozhazování státních peněz. Bude tak opravdu fungovat?
Princip je v podstatě velmi jednoduchý. Pokud státní dluh dosáhne 55% ročního HDP bude vláda podle tohoto návrhu muset předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Zároveň bude muset vláda předkládat i návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Dluhová brzda má vyjímku při nouzovém či válečném stavu, při rozsáhlé živelní pohromě nebo při významném poklesu ekonomiky (o více než 3%).
Za loňský rok bylo veřejné zadlužení 43,2%. Podmínkou pro vstup do Eurozony je to 60%.
U obcí a krajů má být povinnost aby dluhy nedosáhly více než 60% průměrných příjmů za poslední 4 roky. Pokud se tak stane budou mít povinnost dluhy snižovat.
K výše uvedenému návrhu zákona mám několik výhrad:
1. Proč 55% HDP?
Loni to bylo 43,2%. Pro rok 2017 opakovaně sliboval ministr financí vyrovnaný rozpočet. Cílem zákona přeci má být snižování dluhů ne jejich zvyšování.
2. Proč se vychází z HDP?
HDP je jeden z hlavních ekonomických ukazatelů. Většina ekonomů se shodne, že v době ekonomického růstu se mají snižovat dluhy. Zavázání dluhové brzdy k HDP může paradoxně vést k situaci, že při ekonomickém růstu a tím vyšším HDP se budeme zadlužovat. V době krize kdy HDP poklesne naopak budeme muset předkládat vyrovnaný rozpočet = šetřit. V minulosti právě šetření v době krize bylo současnou vládou opakovaně kritizováno.
Smysluplné by bylo navázání na jiný ukazatel než HDP. Možností by bylo vycházet z absolutní výše dluhu. Například povinnost vlády snížit dluh minimálně o 1% + procento růstu ekonomiky. Pří růstu HDP o 2,5% povinnost snížit o 3,5% dluh, při poklesu ekonomiky o 2,5% by dluh mohl o 1,5% růst.
To by přineslo postupné umořování státního dluhu.
3. Chybí jakákoliv sankce
Povinnost předložit vyrovnaný rozpočet není sankce. To by mělo být běžným zvykem. Navíc to, že vláda předloží vyrovnaný rozpočet nedává žádnou záruku jaký rozpočet bude přijat. Aby měla brzda efekt mělo by znamenat překročení hranice rozpuštění sněmovny a nové volby. Za zvýšení dluhů totiž zodpovídá nejen vláda, ale i sněmovna. Součástí sankcí by mělo být i snížení platů politiků a příspěvků politickým stranám za období kdy nebyly dodrženy podmínky.
4. Kraje a obce
Dluhy nadělá jedno vedení a další je pak bude muset řešit. Čtyři roky je přesně jedno volební období.
Výši "povolených" dluhů pak může velmi výrazně ovlivnit mimořádný jednorázový příjem v určitém období. Dokonce ta dluhová brzda může motivovat k prodeji majetku a tím zvýšení limitu. Povolené procento by mělo vycházet ze zaručených (nárokových) příjmů ze státního rozpočtu. Rozhodně by nemělo záviset např. na nenárokových dotacích. I ty jsou příjmem.
Podle mě je představený návrh paskvil, ne dluhová brzda.
Děkuji za pozornost a přeji pěkný den.
