Justice? Politici a financování stran - nic. Šéfka ERU - 8,5 let. Politici a voda - nic.

Česká justice a tři kauzy. Financování politické kariéry z veřejných zdrojů. Voda a zisky z ní v rukou koncernů. Energetický úřad a boj s solárními barony.

1) Kauza financování politické strany: Ministr zemědělství  Drobil - nic

Na kauzu údajné korupce na SFŽP upozornil ředitel fondu Libor Michálek prostřednictvím tajně pořízených nahrávek. Na nich poradce tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila Martin Knetig popisuje, jak se dostat k penězům na financování další kariéry svého šéfa a ODS. Nahrávky zveřejnila Mladá fronta DNES. Ministr, který veškerá obvinění odmítl, se pak po dohodě s premiérem rozhodl rezignovat, ale ještě předtím stihl Michálka z SFŽP odvolat.

Případem se podle týdeníku Respekt z vlastní aktivity zabývali dva žalobci - Pokorná a Adam Borgula. V lednu se prý u nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana konala porada, které se kromě dvou uvedených účastnili i Hercegová a vrchní žalobce Vlastimil Rampula. Šéfžalobce Zeman je podle Respektu na zmíněné poradě vyzval, ať pátrání spojí v jedno, protože jedině to může vést k úspěšnému odhalení úplatkářů. Zemanův apel ale nevyslyšeli a kauzu po třech měsících uzavřeli s tím, že se nic protizákonného nestalo.

Nejvyšší státní zastupitelství nařídilo prověřování bývalého ministra životního prostředí, protože byl podezřelý z korupce. Poté se podle týdeníku do věci vložila žalobkyně Hercegová a Pokorné, své podřízené, prý zmíněným neveřejným dopisem vysvětlila, jak má dál věc vyšetřovat. Z dokumentu údajně jasně vyplývá, že by Pokorná měla jít Drobilovi "na ruku".

Podle Hercegové jde o nelegální únik informací. "Již jsem zahájila interní šetření," řekla Respektu.

2) Kauza solárních elektráren: Šéfka ERU 8,5 roku vězení

Krajský soud v Brně poslal předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou na 8,5 roku do vězení. Podle soudu vytvořila podmínky, aby mohly zůstat v provozu fotovoltaické elektrárny, které dostaly výhodnou výkupní licenci, i když na ni neměly nárok.

Do ERÚ Vitásková nastoupila na začátku srpna 2011, kdy ji do úřadu dosadila vláda premiéra Petra Nečase (ODS). Sporným dvěma fotovoltaickým elektrárnám byly licence vydány měsíce před jejím nástupem do funkce, žalobce ale tvrdí, že už ve funkci ředitelky zmařila přezkumné řízení, v němž mohly být licence elektrárnám odebrány.

Přísné tresty v celé kauze vynesl senát v čele se soudcem Alešem Novotným. „Zemkovi podepsali nepravdivý předávací dokument, přestože věděli, že elektrárny nejsou hotové. Ilona Floriánová, jako pracovnice ERÚ, pak převzala spis bez dostatečné péče a vydala licence,“ konstatoval soudce Novotný.

ERÚ následně začal některé podezřelé elektrárny prověřovat. Dle verdiktu soudu se do případu vložila Vitásková. Prý věděla, že její podřízená Michaela Schneidrová, ředitelka odboru licencí, se zná se Zdeňkem Zemkem starším, otcem majitelů elektráren, nijak nezasáhla a dala Schneiderové možnost smést přezkumné řízení o udělení licence ze stolu.

Podle mluvčího úřadu Jiřího Chvojky Vitásková považuje kauzu od začátku za vykonstruovanou a za snahu ji odstavit z křesla. „Z toho také vyplývá, že se bude bránit všemi dostupnými prostředky a že dnešní prvoinstanční rozsudek nepovažuje za konečnou věc,” řekl Českému rozhlasu.

Škoda dvě miliardy

Podle vyšetřovatelů elektrárny nesplňovaly podmínky pro udělení licence. Za 20 let odběru energie z těchto solárních elektráren by tedy mohla vzniknout škoda výši až dvou miliard korun.

3) Kauzy pokoutných "privatizací" a vyvádění zisků z okresních vodáren - nic

Důsledky a případné škody sedm miliard

Kauza PRAHA

Tento proces nežaluje a nešetří nikdo, přestože Hlavní město má v rukou právní analýzy, že Smlouvy týkající se provozu vodohospodářských sítí v Praze jsou neplatné. Potvrdily to tři právní posudky, řekla radní Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice). Smlouva mezi Pražskou vodohospodářskou společností (PVS), kterou vlastní Praha, a Pražskými vodovody a kanalizacemi (PVK) je podle Plamínkové „absolutně neplatná“, nebyla uzavřena v souladu s tehdy platným koncesním zákonem.

„Je to závažné zjištění. Jde o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci se, doufám, podaří zkrátit dobu vyjednané smlouvy, která je uzavřena do roku 2028,“ řekla radní. „Situace je pro město velmi nekomfortní. Smlouva, která je uzavřena do roku 2028, blokuje přijímání dotací z OPŽP“.

Kde končí peníze od lidí vybrané za vodu?

Kauza ZLÍN

Krajský soud v Brně 2x rozhodl, že proces, který proběhl a vyústil valnou hromadou 30.4.2004 a vedl k uzavření smluv mezi vodárnou a koncernem, byl protiprávní, pokoutný a nemravný. Vedení vodárny Zlín se proti tomuto usnesení, která vrací peníze inkasované od lidí za vodu zpět od okresní vodárny Zlín a současně vrací Vak Zlín do pozice oprávněného žadatele o dotace z EU, 2x odvolalo a snaží se "namotivovat" žalující strany, které se obrátily na soudy, aby stáhly žaloby.

Kde končí peníze od lidí vybrané za vodu?

Názor si uděláte sami nebo se dozvíte více ZDE.