Stávka a protesty lékařů - ale kdo myslí na pacienta?!

Tisíce praktických a ambulantních lékařů dnes na protest stávkují, nemocné odkazují na nemocnice nebo dokonce na záchranku. Mezi praktickými a nemocničními lékaři to vře. Ale co pacient, jak ten k tomu přijde?

Palcové titulky dnů minulých oznamovaly: Doktoři symbolicky pohřbívají svoje ordinace a primární péči! Dnes ještě přituhlo - tisíce praktických a ambulantních lékařů na protest stávkují, pacienty odkazují na nemocnice nebo dokonce na zdravotní záchrannou službu. Důvodem je nesouhlas s plošným zavedením elektronického receptu, s EET a s poslední verzí tzv. úhradové vyhlášky, na základě které si v příštím roce trochu pomohou nemocnice.

Ti, co se financováním zdravotnictví zabývají, vědí, že úhradová vyhláška je jen určitá zákonná pojistka, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví v případě nedohody v rámci tzv. dohodovacího řízení jednotlivých segmentů zdravotních služeb. Není to tedy ideální výsledek dohody, ale vůle státu zasáhnout v rámci veřejného zájmu do přerozdělování peněz z veřejného zdravotního pojištění a téměř vždy s ní je přibližně polovina poskytovatelů velmi silně nespokojena. To je zkrátka fakt a je to samozřejmě i důsledek situace, kdy jsou na jedné straně omezené finanční prostředky a na druhé straně neomezené potřeby. Náš stát není v nějaké originální pozici. Tento nepoměr existuje všude na světě a zatím žádný zdravotní systém nedokázal nalézt uspokojivé řešení, které by bylo všemi poskytovateli vnímáno jako správné a spravedlivé.

A tak se nyní můžeme dočíst, že nemocnice fungují 24 hodin denně, že některé vážnější případy nelze řešit v ambulanci a je vhodnější je řešit rovnou v nemocnici, že mají praktičtí lékaři vyšší příjmy než ty nemocniční, přitom nemusejí sloužit apod. V rámci objektivity se zase zapomíná, že nemocniční lékař má za sebou laboratorní a technologické zázemí, že se může poradit se svými kolegy nebo přizvat lékaře jiného oboru na konzilium, zatímco praktický lékař - ať ten pro děti, nebo ten pro dospělé - je ve své ordinaci sám a musí se také sám a správně rozhodovat. Starší praktici nemají už chuť učit se vyplňovat elektronický recept a někteří starší lékaři chtějí se svojí praxí skončit, což bude problém, protože praktici stárnou a v některých oblastech se je nedaří nahradit mladšími kolegy…

To všechno jsou „pravdy“ a argumenty, které v současnosti sytí mediální prostor, ale tak nějak se v rámci debaty zapomíná na pacienta. Toho zajímá především to, aby se mu včas dostalo adekvátní a kvalitní péče. Aby byl rychle ošetřen zejména v situacích, při kterých je ohroženo jeho zdraví nebo dokonce život a aby se mu této péče dostalo rychle a kvalitně i v situacích, kdy bezprostředně o život nejde.

Z hlediska občana Prahy je situace náhlých život ohrožujících stavů řešena pražskou záchrannou službou na velmi dobré úrovni, na nenadálé změny zdravotního stavu se pak zaměřuje lékařská pohotovostní služba, která v Praze funguje především ve velkých fakultních nemocnicích a je hrazena magistrátem.

Na území hlavního města však existují problémy s dodržováním ordinačních hodin některých ambulantních lékařů. Dochází k nim častěji v období kolem svátků a v pátečních odpoledních hodinách, kdy ambulantní lékaři nejsou v ordinacích a na dveřích pacientům nabízí možnost využít pohotovostní službu nebo je nasměrují do nejbližší nemocnice - aniž by nemocnici předem informovali. V lůžkových zařízeních se pak hromadí pacienti s banálními zdravotními problémy, musejí na ošetření neúměrně dlouho čekat a zdravotníci v lůžkových zařízeních jsou neadekvátně zatěžováni ošetřováním pacientů, kteří by správně měli být ošetřeni v ambulancích.

V metropoli se v tomto blýská na lepší časy. Usnesením Rady hl. města byla v srpnu schválena nová závazná metodika výběrových řízení na poskytovatele zdravotních služeb, kteří chtějí poskytovat své služby v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Podle této nové metodiky je nyní dodržování ordinačních hodin jednou z podmínek, které musejí poskytovatelé splnit. Jinými slovy: souhlasné stanovisko zástupců magistrátu je v rámci této metodiky podmíněno tím, že bude posouzeno také hledisko dodržování ordinačních hodin.

Schválení nové metodiky posuzování dodržování ordinačních hodin je třeba chápat především jako signál, že se na magistrátu o věc zajímáme. Cítíme odpovědnost za pražské pacienty, kteří by měli být ošetřování ve vhodném zdravotnickém zařízení včas, bez zbytečné prodlevy a dlouhého čekání. Stejně tak lékaři v pražských nemocnicích se musí starat především o pacienty ve stavu vyžadujícím nemocniční péči, a ne o pacienty, kteří mohou být efektivně ošetření v ambulantních zařízeních.

Věřím, že tento mechanismus  přispěje k větší spokojenosti pacientů. Na tu se totiž uprostřed současných mediálních přestřelek poněkud zapomíná…

Sečteno podtrženo, praktické lékaře vnímám jako důležitou a nezpochybnitelnou součást systému primární péče. A pokud chtějí více profitovat z úhradové vyhlášky, určitě se přimlouvám za to, aby byly zohledněny spíše výkony a práce než kapitační složka čili platba za pacienta.