Volby slečny L. - pád do propasti bulvární žurnalistiky?

Vážení páni editoři magazínu Dnes. Rozhodli jste se sestoupit mezi bulvární čtivo, které umožňuje bez jakékoliv zodpovědnosti publikovat cokoliv o čemkoliv, i když to nemá s pravdou zhola nic společného? Alespoň tak na mne působil materiál publikovaný v Magazínu Dnes, který nesl název Ctitelka s růží za politikem.

Co jste tím chtěli říci? Vyhodnotit, který politik nedokáže prohlédnout zjevnou faleš vaší načesané volavky s luxusním přelivem a ostříháním, oblečené v luxusním kabátě a tvrdící, že je nezaměstnaná?

Zjistit, který politik je nejméně vytížen ve volební kampani, takže má nejvíce času scházet se opakovaně s hezkou mladou slečnou přesvědčující je o na první pohled prohlédnutelné lži, že shání práci?

Pak ovšem čím lepší hodnocení od slečny polichocené tím, že její falši, klamu a podvodu věnoval více pozornosti, ztratil s ní více času, který mohl věnovat pro národ užitečnějším věcem, tím hůře pro politika.

Žasnu, jak klidně jste propůjčili stránky dříve seriózního magazínu jejímu absurdnímu hodnocení...

Jen pro ilustraci:

Není hloupé alespoň před lidmi, kteří byli na mé besedě tvrdit tak zjevné nesmysly, jaké vyprodukovala ta sebestředná slečna?

Nejde jen o to, že odhaluje své nulové reportérské kvality, když v hlavě neudržela ani základní fakta, takže například píše, že jsem na besedu v Ostravě přijel z jiné besedy v Karviné, ačkoliv já přijel z Opavy.

Neznalost zeměpisu by jí bylo možné odpustit, ale co říci na to, že totálně překroucené jsou i všechny citáty, které jsem podle ní údajně řekl, nemluvě o nehorázném tvrzení, že jsem prý prohlásil, že tak moc jsem lidi zajímal, že mne z předchozí besedy nechtěli pustit. Takové samožerské tvrzení bych z úst nikdy nevypustil.

Údajný citát  „Tak podívejte se, kapři si vlastní rybník nevypustí. Kradou všichni. Proč nekrást taky? Vždyť jsou to všechno sviňárny těch hajzlů, co tam seděj," ani nedává smysl.

Co ve skutečnosti říkám na besedách? Na otázku jak dosáhnout snížení nezdaněných poslaneckých náhrad odpovídám skutečně, že kapříci si rybník sami nevypustí, musí přijít do parlamentu nové ryby – až ty zvednou stavidlo.

A že kradou všichni poslanci? To opravdu říkám ale jako logický konec vysvětlení, že za posledních dvacet let ani jeden jediný poslanec nevrátil ani jednu nespotřebovanou korunu z poslaneckých náhrad určených na zcela konkrétní účely. Náhrady jsou přitom tak velké, že je ani na všechny ty kancelářské potřeby, šaty, stravu, asistenty, kanceláře spotřebovat nelze.

Ale že bych někdy vyslovil, že když kradou všichni, proč nekrást taky, zcela vylučuji.

Poslední totálně smyšlená věta citátu už je jen čistý výraz novinářské bezmoci slečny Lucie. Nemá žádnou logiku, žádnou návaznost, nevyplývá z předchozí myšlenky, nikdy bych nic takového neřekl.

A teď naše setkání. Přichází dívka luxusně oblečená zcela nepatřičně v tom prostředí. Vypadá jako by právě vypadla z nočního podniku. Vybrala si situaci, kdy na mne po besedě čeká asi dvacet lidí, s některými jsem předem domluven, jiní mi přinášejí listinné důkazy svých kauz a nespravedlností jak jsou zvyklí ještě z pořadu Na vlastní oči. Dívka je předběhne. Dává mi růži a snaží se koketovat. Dávám si pozor, aby mezi námi zůstal stůl. Vedle mne stojí lídryně kandidátky Moravskoslezkého kraje a kandidát číslo dvě. Oba si na tu dívku vzpomínají. Byli z ní nervózní. Lídryni napadlo, že Johnovi hrozí průšvih. Někdo na něj vyslal luxusní „lehkou ženu“.

„Víte, já mám problém… začne říkat dívka. Myslíte si, že bych o tom mohla mluvit?"

Hlavně ne v soukromí a beze svědků blikne mi hlavou.

O tom, že je nezaměstnaná, se dívka nezmínila. To by mi bylo velmi zjednodušilo situaci. Dal bych jí telefonní číslo na Zelenou linku Věcí veřejných, která poskytuje všem obyvatelům České republiky zdarma sociální a právní poradenství. Už na ni zatelefonovalo sedmdesát šest tisíc lidí. Takhle ji pouze odkazuji na můj mail.

Když jsme mail po vydání článku hledali, našli jsme ho ve spamu, což je v případě soukromého mailu zcela výjimečné. Zpráva byla poslána z adresy, která dříve sloužila k posílání spamů, či hromadných e-mailů, nebo do spamového boxu e-mail spadl jen omylem. Jak to bylo, už asi nezjistíme, stejně jako je spekulací, jestli si odesilatel přál, aby zpráva mezi spamy spadla.

Nevím. Anebo dokonce i počítačový program poznal, že jde o čistý spam, nikoliv o reálnou žádost člověka v nouzi o pomoc?