Půjčka ihned na ruku......

Půjčování peněz na úrok je běžnou praxí již po staletí. Jenže kde je hranice mezi tím, kdy je půjčování přínosem a kdy naopak nebezpečnou pastí? A proč to stát neřeší?

Kdo čte mé příspěvky, už určitě pochopil, že jsem zastáncem co nejmenšího zasahování státu do života lidí. Přesto jsou oblasti, kde bych vetší regulaci státu uvítal. Ale tam kupodivu stát většinou nekoná, ačkoliv by v těchto oblastech lidem mohl prospět. Mluvím samozřejmě o půjčování peněz.

Půjčování peněz na úrok doprovází lidstvo od samotného vzniku peněz. Chápu, když někdo peníze má a rozhodne se je půjčit, přijímá riziko, že o tyto peníze přijde, protože mu je dlužník z nějakého důvodu nevrátí. Za toto riziko si věřitel účtuje úrok a proti tomu nic nemám. Otázka je, jak vysoký takový úrok má být.

Někdo by mi mohl namítnout, že podle mé zásady co nejmenšího zasahování státu je to otázka pouze smluvních stran a jejich dohody. Do určité míry ano. Ale už dávno věděli panovníci, že půjčování peněz za nepřiměřené úroky vede k ožebračování dlužníků. Takovéto půjčování bylo nazýváno lichva a bylo většinou trestné. Tehdy také panovníci stanovovali maximální výši úroků a případná vyšší sazba byla považována za lichvu.

Zajímavé je, že lichva je i v českém trestním zákoníku uvedena jako trestný čin, ale není stanovena žádná nejvyšší procentuální sazba. Je pouze vágně definována jako plnění, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k samotnému plnění. Navíc jsou tam další podmínky, že toto plnění musí využít něčí rozumové slabosti, nezkušenosti atd.

V současné době je všeobecně známé, že spousta lidí skončila v exekucích, případně rovnou na ulici kvůli půjčkám s vysokými úroky. Politici mluví o nutnosti vzdělávat již od dětství ve finanční gramotnosti a o osobní zodpovědnosti každého, kdo si půjčuje. Ano, finanční gramotnost by se určitě mohla zlepšit, ale proč zrovna v případě půjček  stát ponechává zodpovědnost na jednotlivcích, když v jiných případech se snaží občana vodit za ručičku a přikazovat mu věci, které jsou z mého pohledu nesmyslné? Opravdu ne každý, kdo dokončil třeba jen základní školní vzdělání, je schopen pochopit nebezpečí půjčky s úrokem 20 % a nedokáže si spočítat, že při několikaletém splácení musí vrátit více než dvojnásobek. Ale zato jako jediný středoevropský stát jezdíme i v letním, sluncem prozářeném dni s rozsvícenými světly.

A přitom by zrovna v tomto případě stačilo vydat jednoduchý zákon, že maximální výše úroku při půjčkách může být třeba jen 10%. Nic víc. Myslím, že běžným bankám by takovýto úrok měl stačit k tomu, aby na půjčkách vydělávaly. Vždyť peníze, které do nich klienti ukládají, úročí běžně "vysokým" úrokem maximálně kolem jednoho procenta. Takže by jim stále zbývalo 9%, vydělaných na penězích, které ji svěřili jiní. A myslím, že těchto 10% úroku by stačilo k tomu, aby firmy, které slibují půjčky bez ověření příjmu, bez ověřování bonity, a které mají na svědomí ty tisíce exekucí a ožebračení lidí, by zmizely z trhu.

Stále přemýšlím, proč to stát neudělá? Napadá mě jediný důvod. Všechny bankovní i nebankovní instituce, které půjčují peníze, jsou pod přísným dohledem státu. Musí samozřejmě  mít přísně vedené účetnictví a jejich neskutečné zisky jsou všeobecně známé. A z těch zisků platí daně. Komu? No přece státu. I když samozřejmě vím, že některé finanční instituce vyvádějí zisky pomocí dividend a daňových rájů do zahraničí, přesto si myslím, že pro český stát jsou tyto instituce zdrojem nemalých peněz. Co potom státním úředníkům záleží na tom, že někteří lidé skončili na ulici nebo mají problém vyjít s platem? Vždyť těm slíbíme sociální dávky, sociální pomoc a oni nás zase zvolí.

Závěrem upozorňuji, že se v žádném případě nezastávám bezuzdného půjčování na nesmyslné věci jako jsou dovolené, mobily za 20.000 Kč apod. Pokud na takové věci nemám, tak si je prostě nekoupím. Jen mě zaráží, že stát tuto oblast nereguluje, ačkoliv spoustu jiných oblastí, které v žádném případě nemají na život jednotlivců tak devastační dopad, reguluje velmi pečlivě.