„Anna byla dobrá manželka, alespoň většinou.“ Tak začíná kniha americké spisovatelky Jill Alexander Essbaum s názvem Hausfrau.
Jistě, bezcílné životy moderních hospodyněk popisuje hromada knih, z nichž většina hraničí nebo přímo spadá do žánru červené knihovny. Když ale román na toto téma napíše univerzitní profesorka, je téměř jisté, že nepůjde o žádné klišé typu „vnitřní bohyně pěla touhou“ nebo „zhýralý vévoda mě vrhnul na lože a přitiskl se na mé rozpálené tělo“.
Kniha Hausfrau, kterou před časem vydalo nakladatelství Ikar, je realistická kniha, ale s charakterem, s jedinečnou atmosférou. Procítěná, ale nikoliv kýč. Je to kniha, která by neměla minout ani pozorného muže – nežije vaše žena jako znuděná švýcarská hausfrau?
Hlavní hrdinka Anna nese jméno hrdinky Tolstého románu Anna Karenina, což je víc než příznačné. Ani jedna není spokojena v manželství, obě Anny si najdou milence, obě čeká nešťastný konec.
Anna Benzová, hlavní hrdinka Hausfrau, by přitom docela snadno mohla vést šťastný život – předpoklady k tomu má: pohledného muže, tři roztomilé děti, pěkný dům v podhůří švýcarských Alp, pár minut cesty vlakem do Curychu… Jenže Anna šťastná není, nechce být. Manžel Bruno není dost pozorný, tchyně si na ni zasedla, dům není dost velký, děti nejsou poslušné. Anně se ve Švýcarsku zkrátka nelíbí, připadá si tam jako vetřelec, ačkoliv tam žije už 9 let.
Oceňuji, jak je navzdory těžkému tématu kniha čtivá. Díky všem těm rozhovorům s psycholožkou a roztěkaným myšlenkám hlavní hrdinky by klidně mohla sklouznout k těžké literatuře jen pro intelektuály. Autorka si na to však dala pozor a mazaně z Hausfrau učinila knihu, již je skutečné potěšení číst. Literární zážitek pro všechny – pro ženy i pro muže, pro intelektuály i pro běžné čtenáře.
