Prohrál genetický jackpot. A bere to s nadhledem

Geny jsou mrchy. Někdy mám pocit, že jsem podědil po obou rodičích to nejhorší: po tátovi nepříliš hustý vlasový porost, po mámě sklony k přejídání. Pak si ale uvědomím, že jsem od táty získal literární talent, jímž si teď přivydělávám (a jednou mě doufám bude živit) a od mámy dar brát život s úsměvem. Mohl jsem dopadnout hůř. Třeba jako August…

August je desetiletý chlapec z New Yorku, který v genetickém jackpotu „vyhrál“ šanci 1: 4 000 000 (!) a narodil se s tváří znetvořenou Treacher Collinsovým syndromem. August není skutečný – je to hlavní hrdina knihy (Ne)obyčejný kluk – vzácný syndrom bohužel ano. Trpí jím přibližně 140 000 osob na světě.

Kromě fyzické deformace (chybějící lícní kosti, někdy brada, níže posazené oči a uši…) je sice August chytrý a vnímavý kluk, ale málokdo se odváží pod tuto slupku nahlédnout.

Pochutnávám si na zmrzlině, jezdím na kole, občas si zakopu s míčem a hltám počítačové hry. V tom jsem, myslím, úplně obyčejný a taky si tak připadám. Obyčejný kluk ale ostatní obyčejné děti nevyděsí na hřišti tak, že s křikem prchají pryč, vypráví hlavní hrdina o svých kontaktech s vrstevníky.

August ve svých deseti letech totiž poprvé nastupuje na „normální“ školu. Kromě vyděšených a uhýbavých pohledů (upřímně, kdybych potkal na ulici člověka jako je August, nejspíš bych taky nevěděl kam s očima) se ale setkává i s dětskou krutostí. Být někde nový je dost těžké samo o sobě, ale když se k tomu ještě přidá vzhled „mnohem horší, než cokoliv si dovedete představit“, je to prakticky nemožné.

Společnost 21. století je posedlá fyzickou dokonalostí a její příslušníci jsou připraveni každého, kdo přísným měřítkům nějakým způsobem neodpovídá, jaksepatří potrestat. A tak August čelí posměškům a odměřenosti jen se dvěma dalšími vyvrheli: čtenářkou Summer a chudým Jackem.

Ačkoliv je kniha (Ne)obyčejný chlapec určena spíše mladším čtenářům, já jsem ji slupl za jedno odpoledne a proto si vám ji dovoluji doporučit. Když si totiž Augustův nedostatek převedete na nějakou vlastní vadu (ať už na kráse, nebo na duchu), uvědomíte si, že se s ním dokážete ztotožnit. Že situace, do nichž se August dostává jenom proto, že nějak vyčnívá, jsou důvěrně známé.

A v jádru je to příběh o kamarádství, povrchní společnosti a o tom, jak je důležité být laskavý.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Radek Blažek | středa 21.8.2013 15:46 | karma článku: 9,43 | přečteno: 570x