- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A tak jsem napsal scénář (kupodivu jsem 12 stránek zvládl seškrábat během čtyř dní), sehnal jsem atraktivní tváře (pokud možno se špetkou hereckého talentu) a sebe jsem skromně obsadil do hlavní role. Mohli jsme začít.
O víkendech v listopadu a prosinci jsme tak namísto flákání zakusili, jaké to je být členem filmového štábu. A víte co? Není to zas takový med, jak se říká, ale výsledek stojí za to!
Když jsem Ráďovy veselé Vánoce promítal na předpremiéře pro štáb, na konci všichni začali tleskat a jásat a byl to ten nejkrásnější zvuk na celém světě.
Byla to taková ta osudová chvilka, o které člověk zpětně napíše do životopisu jako o momentu, kdy se rozhodl stát režisérem/hercem/doplňte si dle libosti. Já sice na hollywoodském nebi zřejmě nikdy nezazářím, ale ta chvilka absolutního štěstí a radosti, kdy v setmělé místnosti zářily černobílé světlo z plazmové obrazovky a úsměvy mých přátel, mi bude vždycky dodávat energii.
Tady je výsledná groteska, doufám, že se vám bude líbit...
Přeji šťastné a veselé Vánoce a pokud možno žádnou ze situací, které můžete vidět v krátkém filmu!
Další články autora |