Zdá se, že literatura pro mládež se dělí na dva druhy: na tu s upíry a na tu přeslazeně romantickou. Pak je tady ale ještě John Green, který se svými knihami o těžce zkoušených teenagerech způsobil revoluci.
O Papírových městech jsem tady psal nedávno. Dnes se chci věnovat další knize, která ukazuje, že i literatura pro mladé může být kvalitní a vyhýbat se klišé. Eleanor a Park od Rainbow Rowellové vzbudila v USA značný rozruch už před rokem, kdy se zcela nečekaně vyšplhala na žebříčky nejprodávanějších knih.
Dokonce i iDnes o tom tehdy napsalo zprávu ve smyslu, že je překvapivé, jaký úspěch mezi mladými čtenáři může mít kniha bez upírů. Teď kniha vyšla i česky a já vám tedy můžu prozradit, proč se kniha stala takovým hitem.
Autorka nepodceňuje své čtenáře, neodbývá je vágními popisy situací ani klišé zápletkou. Naopak nemilosrdně klišé boří. Ve většině knih pro mládež (a vlastně i pro dospělé, když už jsme u toho) jsou hlavními postavami krásní, bohatí, no prostě dokonalí lidé, kteří ve skutečném životě neexistují.
V Eleanor a Park se děj točí kolem vztahu oplácané, věčně rozcuchané a hrozně oblečené dívky s vyhublým chlapcem s asijskými rysy a vášní pro komiksy.
Nebyla jen nová, ale taky tlustá a nemotorná. Měla šílené vlasy, příšerně zrzavé a ještě navíc kudrnaté. A oblečená byla jako… jako by chtěla, aby na ni lidi zírali. Nebo jako by nevěděla, jak vadně vypadá. Měla na sobě kostkovanou košili, pánskou, na krku snad deset ujetých náhrdelníků a kolem zápěstí uvázané šátky.
…takhle Park popisuje Eleanor při jejich prvním setkání. A Eleanor si naopak o Parkovi myslí, že je to jen…
„blbej asijskej kluk, co si furt čte komiksy.“
Jejich výstřednosti z nich však činí školní outsidery a tak jim nezbývá nic jiného, než vedle sebe sedět ve třídě i ve školním autobuse. Nejprve spolu nemluví. Pak prohodí pár slov. Pak Park začne Eleanor půjčovat komiksy a ona mu naoplátku půjčí svoje kazety (kniha se odehrává v 80. letech) s oblíbenými rockovými vypalovačkami.
Je to úžasně vtipné a trefné čtení. Ač už má spisovatelka Rainbow Rowellová v jednačtyřiceti letech svá školní léta dávno za sebou, dokáže tu atmosféru a každodenní výzvy vystihnout tak přesně, že čtenáře vtáhne do lavic.
Každý, kdo někdy chodil do školy a nebyl zrovna nejoblíbenějším spolužákem nebo královnou krásy, se s Eleanor a Parkem rychle ztotožní. A pak jejich přátelství, které se postupně vyvíjí v něco víc, jenom fandí a zběsile drží palce.
Není to kniha, která šokuje. Není to kniha, která se snaží omráčit nebo vyrazit dech. Je to kniha o úplně obyčejných teenagerech v úplně obyčejných situacích, ale přesto (nebo právě proto) je zcela neobyčejná.
