Kreativní inflace

Obsah kompletně vytvořený umělou inteligencí představuje mnohem větší problém, než je na první pohled zřejmé. Nemyslím videa bez tváře s umělým hlasem a podkresovou hudbou.

Mám na mysli díla, za jejichž autory se vydávají lidé. Příspěvky na sociálních sítích či dokonce celé články v tisku mi v podstatě nevadí, ale nerozumím odezvě, kterou tato často sterilní díla mají.

Umělá inteligence mě fascinuje roky. To můžu tvrdit s klidným svědomím, jelikož moje knižní umělá inteligence se zrodila někdy kolem roku 2013. Nicméně to neznamená, že jsem odborník na umělou inteligenci. Vůbec. Jsem fantasta a hlavně uživatel.

Používám nebo spíš využívám především ChatGPT. Od verze 4o celkem intenzivně. Pro mě osobně je skvělý parťák pro brainstorming nebo učení. Jako učitel, vlastně spíš učitelka, je totiž nepřekonatelná i přes všechny ty mouchy a omezení, které má.

I když je neživá, nemá duši ani názor, mám ji rád. Je trpělivá a na rozdíl od člověka mě nepošle do háje, když se ptám počtvrté na jednu a tu samou věc, protože ji nejsem s to pochopit. Má trpělivost, kterou bych já nikdy s nikým neměl, a už několikrát mě navedla správným směrem.

Takže mi vůbec nevadí, že její výstup je jen sofistikovaně predikovaný shluk slov, tvořící věty přetransformované do informací, které neznalý člověk považuje za inteligentní a smysluplnou konverzaci. To je její kouzlo a její silná stránka. Zároveň to z ní dělá nebezpečnou zbraň.

Abych se vrátil k tématu: rukopis ChatGPT mám načtený. Stačí jeden odstavec a vím. Někteří z nás pamatují bezduchý obsah, rétoriku a typický slovník Rudého Práva. Následná generace zase newspeak a generace po ní pozná korektní mluvu korporátu na sto honů. Umělá inteligence v tomhle směru nevybočuje. Mluví totiž svým typickým jazykem.

Zkrátka to poznáte Stačí trochu cviku. Nejvtipnější je, že ona k nám mluví vlastně naším jazykem. Převzala ho totiž od nás, a tak se na ni nemůžeme zlobit, že je taková, jaká je.

Stěžovat si na umělou inteligenci je jako stěžovat si na obraz v zrcadle.

Garry Kasparov

Menší odbočka. Dnes je například ořez nebo separace složitých objektů ve Photoshopu otázkou mrknutí oka díky implementaci AI. Kdysi se to dělalo ručně. Pokrok prostě nezastavíte. Nejsem a nikdy jsem nebyl příznivec přílišných úprav reality. Mám pochopení pro odstranění „jebáka z ksichtu“ modelce a ještě snesu vyhlazení pleti a mírné barevné korekce, ale zmenšování a zvětšování některých partií kvůli estetice mi přišlo vždycky za hranou. Například u krajin vážně nerozumím, proč někdo v postprodukci vygumuje dům kvůli kompozici a pak přimaluje dramaticky tmavé nebe či dokonce blesky. To pak není fotografie, ale ilustrace. Pojďme se vrátit k oněm „originálním“ autorům.

Vídím v tom paralelu. Pominu případy, kde si autor ani nepřečte, co mu AI vygenerovala, a prostě to pošle do světa. Pokud jde o komentáře, je úsměvné, jak bývají úmorně dlouhé. V reálu za takovou námahu sepsat argumentaci a hrát si s odrážkami nikdo nestojí. Větší průšvih vidím v situacích, kdy si autor nechá vygenerovat text, odstraní z něj charakteristické rysy pro AI, upraví jednu dvě věty a pak to zveřejní jako svou vlastní práci. Je to lež. Stejná, jako ta přeupravená fotka.

Modely umělé inteligence se učí z různých zdrojů. Nejdostupnější a nejčastější je internet. No a ten začíná být zahlcený generickým obsahem.

AI se učí i ze svých vlastních bludů.

Kapacity na AI o tom samozřejmě vědí. Jen by mě zajímalo, jak to dokáží v budoucnu odfiltrovat.

Umělá inteligence je skvělý nástroj. Nemyslím si, že používání je problém. Špatně je, když se používá bez vlastní invence. K tomu bychom ji měli používat. Abychom byli lepší. Abychom si ušetřili rutinu. Je tu pro naši podporu. Bohužel nebo bohudík, někdy je to těžké rozlišit, ale žijeme v kapitalismu. Vykašleme se teď na ideologii. Žijeme ve světě peněz.

Firmy se začínají zbavovat lidí kvůli výkonnější a levnější pracovní síle – AI. Nebavíme se jen o IT, kde to bude do budoucna nejcitelnější. Bavme se o novinařině, fotografii, videografii, malbě, animaci a dalších oborech a profesích, kde fungoval vždy princip výrazného lidského otisku.

Proč platit statisíce za výrobu reklamního šotu, když to zvládne AI za desetinu ceny při stejné kvalitě jako od týmu lidí? Bavíme se o blízké budoucnosti, nikoliv o dnešních techno demech, které stěží drží konzistenci při drobných změnách nebo delších úsecích.

Jednou to ale AI zvládne.

Nebude nejspíš zadarmo, ale firmy už budou vědět, kdo jejich požadavky za mrzký peníz naplní. Otázka je, na jak dlouho. Bude to stačit, Ivane Pavloviči? Asi ano, ale možná jen do doby, až to začne mít stejný účinek jako kdysi stať v Rudém Právu na pracující.

Máme oproti dnešní umělé inteligenci a té příští výhodu. Proti té přespříští, tedy superinteligenci budeme nejspíš v háji. Pokud se něco nebo spíše my nezměníme. Zatím jsme pořád ti chytřejší. Ne ve smyslu znalostí, ale ve smyslu kreativity. Koneckonců i blbec může přijít s geniálním nápadem. Blbá AI asi těžko.

Nicméně si troufám doufat, že se to ještě před nástupem superinteligence otočí. Lidé snad přestanou slepě následovat AI a budou chtít zase lidský dotyk. I v tak obyčejných věcech jako jsou příběhy, obrazy, vizuální díla nebo věci všedního dne. Proč? Protože to máme v DNA.

Otázka je, kolik kreativců období, které se blíží, přežije. Kolik oborů stačí úplně zaniknout. Co třeba filmoví herci? Budou z nich jen živé reklamy? CGI efekty jsou lepší a lepší a jen co se vychytá mimika... Nevěříte? Porovnejte, jak vypadaly hry před dvaceti lety a jak vypadají dnes.

Jistě, pořád bude potřeba člověk, jen podstatně v menším počtu a nasazení. O IT jsem už mluvil, nicméně ani schopní vývojáři nezůstanou nedotčení. Z těch, co přežijí, budou něco jako operátoři. Generace, která se učila programovat od píky, jednou vymře. Netvrdím, že zítra.

Ani tradiční řemesla nejsou v bezpečí.

Zapomínáme totiž na humanoidní roboty, řízené AI. Koho si asi tak pozvete vyseknout příčku? Firmu, co zaměstnává precizního robota, který nezmrví, na co sáhne, nebo řemeslníka, který bude chtít ve finále dvakrát tolik, než bylo domluveno, protože vícepráce? Pokrok se nedá zastavit. Přibrzdit? Možná.