- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
O patnáct let později: „Ty jsi moje mamuška zlatá, ty si víš se vším rady. Myslíš, že bych si měl tu Julku vzít? Mami, to víš, že ti vždycky se vším pomůžu."
O dvacet let později SMS: „Tondo, kde jsi? V práci? Na golfu? Malá má horečku, Petřík nechce jít na fotbal sám. Jsem unavená, potřebuji tvou pomoc. Julka."
O dvacetdva let později: „Mami, Julka na mě křičí, nespí se mnou, o všem rozhoduje sama. Jsem tak sám." „Já vím Toníku, ona tě Julka vždycky honila."
O dvacettři let později: „Tondo, umím se o sebe i děti postarat, nechci se ani hádat, ani na tebe už čekat. Odcházím."
O dvacetčtyři let později: „Mami, a proč s námi táta nebydlí?"
Je tu viník? Kdo? Jak to cítíte?
Ptáte se, co bylo před rokem nula našeho příběhu? O tom příště.
Další články autora |