Dnes se mediální odborníci však na přesné definici bulváru neshodují a podotýkají, že najít hranici mezi bulvárem a takzvaným seriozním tiskem je obtížné.
Slovo bulvár pochází z francouzského boulevard a označuje širokou třídu, místo pro společenské setkání, v přeneseném smyslu se jedná o zábavu pro lid obecný. První bulvární časopisy v tomto slova smyslu vycházely v Anglii, Americe, Francii v první polovině 19. století. Jejich cílem byl zisk nakladatelů, bavili čtenáře smyšlenými historkami o lásce, násilí a vesmírných senzacích.
Jedna možná definice bulváru je zhruba takováto: Bulvár je médium, které přináší témata zpracovaná senzačním způsobem tak, aby zaujala co nejširší okruh čtenářů. Redaktoři bulváru aktivně vyhledávají zprávy o takzvaných celebritách, z jejich soukromí, publikuje o nich neautorizované, kusé a často lživé zprávy s odvoláním na neidentifikovatelný zdroj např. na rodinného přítele, který si nepřál být jmenován. Bulvární tiskoviny na pultech snadno rozeznáme pro jejich výraznou grafickou barevnost, převažující obrazovou, fotografickou část nad textem a obří titulky působící na pudovou stránku člověka animálními tématy o sexu, násilí a slovy vyvolávající zvědavost, zděšení, pohoršení např.: ŠOK!!! Odhaleno...!!! V nápisu bývá použit nepodstatný detail, který celou informaci může zkreslit.
Za nejdůležitější kritérium však považuji, že důvodem vzniku média je vytváření zisku ať přímého (z šíření informací) nebo nepřímého (získání politického nebo jiného vlivu). To je také příčina, proč můžeme sledovat bulvarizaci denního tisku a jiných médií, které jsme dříve považovali za média seriozní a nezávislá. Ono toto kritérium se mnohdy stává diskutabilní i v případě veřejnoprávních médií, jejichž základním znakem by měla být služba veřejnosti spočívající ve věcném a objektivním informování včt. pozornosti menšinovým žánrům a tématům. Ale někdy i veřejnoprávní média jsou součástí politického bulváru (např. štvavé kampaně na politika či stranu s politickým dopadem) a já jen nevím, do jaké míry vědomě. I serióznímu mediu se může stát, že zveřejní zkreslenou informaci. Důležité však je, že v tom nesmí být nikdy záměr.
Na základě tohoto kritéria se mi na pultech běžného novinového stánku jen obtížně hledá médium seriózní, jehož cílem je úsilí nezkresleně informovat veřejnost o podstatném dění, které se jí týká.
O následcích bulvarizace tisku – zas příště.
