Zelená úsporám. Mňam.

Dnešní příspěvek bych doporučoval číst těm, kdož ještě nezateplovali své obydlí. Ti co je nejběžnější aplikovanou metodou, tedy použitím polystyrenových desek zateplený mají, bych doporučoval, dnes četbu raději vynechat.

Pěnový polystyren, či-li EPS, je minimálně v tuzemsku jedním z nejběžněji používaných materiálů nejen pro dodatečné zateplování budov. I přesto, že se nejedná o nejlepší řešení, má jiné výhody. Ziskovost každé "akce" je obrovská, protože tyto desky jsou velice levné (při výrobě i nákupu) ne při prodeji koncovým uživatelům, obyvatelům domů, kteří si zateplení objednali. Desky jsou lehké a je s nimi snadná manipulace.

Ovšem v rámci těchto výhod se ztrácí několik malých nevýhod:

• První je, že se desky z důvodu stavebních zákonů a omezení napouští látkou bránící jejich hořlavosti. Tato látka byla před několika lety zařazena EU mezi látky nebezpečné a zakázané. Znamená to tedy, že stejně jako u azbestu tak populárního v rámci izolací v minulém století, může dojít za několik let k nutnosti toto oteplení snímat a nahrazovat ho něčím, co lidské zdraví nebude ohrožovat.
• Druhou je pak skutečnost, že jednotlivé "kuličky" jsou k sobě v procesu výroby vázány vodní parou. Jejich vysychání má za následek, že se uvolňují a narušuje se tak struktura
• Třetí je citlivost na UV záření, které mění barvu desek z původní bílé a šedou
• Předposlední pak schopnost dýchat, která u tohoto typu materiálu spíše není, než je přítomna.
• Poslední pak síla materiálu, která je ca. 5-8 cm

Velkou výhodu však, kromě těch výše uvedených, zůstává schopnost desek sloužit pro vyjádření umělecké tvorby firem, které realizace provádějí a tak, po sejmutí lešení je vidět obrazy krajin blízkých i vzdálených téměř vždy doplněné dobře viditelnou reklamou na firmu, která realizaci prováděla. Reklamu s dlouhou životností a tou nejlepší cenou. Je totiž zadarmo a zateplené domy tak mohou sloužit jako megabilboardy na kterých firmy ušetří statisíce a miliony korun ročně.

Teď ale k důvodu, proč jsem raději v perexu varoval vlastníky již takto izolovaných budov, aby ve čtení nepokračovali. Důvodem není ani tak možná zdravotní závadnost, ale nový objev vědců ze Stanfordu a Čínské Beihang univerzity, kteří objevili, že polystyren, tedy EPS velice chutná (a teď se dobře držte)

MOUČNÝM ČERVŮM

A nejenom, že jim chutná, on larvám v průběhu vývoje nejenže zdravotně neubližuje, ale jejich působením se uvolňuje CO2 a z materiálu o kterém se říkalo, že není biologicky rozložitelný, se najednou stává hnojivo, které lze bez jakýchkoli úprav používat například jako příměs k hnojivům dalším.

Možná, že si řeknete no a co? Koho to zajímá. Těch pár kousků můžu vždycky hodit do popelnice a zahrabat na skládce.

Pro tyto skeptiky, bych rád dodal, že jen v USA se ročně vyprodukuje odpad v objemu 33.000.000 tun EPS. S ohledem na neskladnost tohoto materiálu, kdy se na standardní kamion vejde maximálně 9 tun, to kromě jiného znamená více než 3,5 milionu kamionů. Že je USA daleko? No dobře podívejme se na jednu továrnu vyrábějící elektroniku v Čechách a dovážející většinu dílu pro výrobu z Asie. Tato jedna továrna generuje za jeden měsíc téměř 240 tun polystyrenových prokladů jako odpad.

Jedná se o množství, které do aplikace jednoho z prvních projektů typu ZERO WASTE, končilo na skládce a náklady za jeho likvidaci dosahovali 60 milionu Kč ročně. Projektem se naštěstí podařilo, dosáhnout změny a většinu materiálu končí jako zdrojová surovina právě pro výrobu oněch zateplovacích desek, které jsou stále lepším řešením, než uskladňování na skládce odpadu.

Vrátíme-li se však k nosnému tématu, tedy objevu vědců obou univerzit, mohli bychom toto ještě dále rozvést do komplexnější podoby. Stále více odborníků totiž zastává názor, že hmyz, by měl rozšířit jídelníček nejen primitivních kmenů a "neindustriálních" národů, kde v jídelníčku již je, ale i "kulturních" národů, k nimž se ty Evropské, včetně nás samých, řadí.

Hmyz, larvy a další totiž obsahují významné množství bílkovin a látek, které jsou lidskému organismu prospěšné. Dobrým zdrojem bližších informací je například server HMYZ NA TALÍŘI. Promítneme-li tedy objev do procesu "výroby nových potravinových zdrojů", pak zjistíme, že širokopásmová aplikace by měla nejenom pozitivní vliv na redukci objemu generovaného odpadu (jednalo by se o surovinu, přebytek, pro další výrobu), ale mohlo by napomoci i redukcí negativních dopadů farmaření, o kterých jsem psal v minulých příspěvcích a nejenom to. Bylo by možné konstruovat vertikální chovatelské farmy například v opuštěných industriálních a jiných prostorách a kromě samotných potravin by se současně vyrábělo i hnojivo podporující růst rostlin sloužících nejen ke spotřebě, ale i zlepšení klimatických podmínek na Zeměkouli.

Sám jsem hmyz ještě neochutnal. Nevím, jestli bych si pochutnal na moučném červovi, jako to dělá například ježek, krtek, či někteří domácí mazlíčci. Jsem však přesvědčen, že v případě, kdy by došlo k vytvoření suroviny pro další výrobu, která by neevokovala vzhled původního živočicha, že bych se naučil ji nejenom jíst, ale i z ní připravovat chutné pokrmy pro sebe i ostatní.

Až tedy budete pít svůj horký nápoj z polystyrenového kelímku, vzpomeňte si před jeho vyhozením, že stejný krok k směru k odpadkovému koši se jen v USA udělá ročně 2.000.000.000x a že vyhazujete surovinu, která by mohla mít pozitivní vliv na celý ekosystém země. Třeba si to rozmyslíte a daný kelímek použijete ještě jednou, či jej využijete na jiné účely a to i přesto, že k nim původně nebyl určen.