Elektrické jednokolky jsou nejen prostředky přepravy z místa na místo. Ony jsou i nábojem, který opětovně budí, často mnohdy již zapomenuté emoce a sny. Například ty o létání.
Důvodem vět uvedených v perexu je setkání s paní, důchodkyní, která se při mé projížďce kolem Boleveckého rybníka v Plzni rozhodla využít mé nabídky a zkusit jet.
Byla na místě se svým mužem a s pejskem, a všichni tři si užívali páteční slunné odpoledne k procházce lesem.
Nejdříve se paní ostýchala, s ohledem na vyšší věk, pravděpodobně i obávala, ale když viděla, jak dopadly tři mladé sportovkyně, které si jízdu vyzkoušely před ní, a měly, jak bylo vidět, obavy podstatně větší, souhlasila s jízdou.
Po nastoupení, v prvních 5 vteřinách, stále převládala obava (paní mi startovala na trávě, aby se mohla přidržet dopravní značky u cesty), ale jakmile jsme dojeli na asfaltovou cestu a já řekl "zatlačte si na palce u nohy", rozjela se, a já jen pomáhal udržovat boční rovnováhu.
V prstech jsem cítil, jak jezdkyni odchází stáří pryč, ne po dnech, či týdnech, ale skutečně po celých rocích a možná i dekádách.
Paní, která v mládí dělala gymnastiku, držela své tělo vzpřímeně, a jak sama za jízdy říkala
"Já letím"
"To je krása"
Manžel čekající s pejskem na kraji silnice, musel vidět tu proměnu, protože i on měl najednou jiskru v oku.
Byl to krásný okamžik.
Jeden z těch okamžiků, při kterých Vám běhá mráz po zádech a srdce se rozbuší. Bylo to stejně krásné, jako když můj 92 letý dědeček se postavil na model S3 a vyjel, vida, že se svou rovnováhou dokáže pracovat stejně dobře, jak to činil za mlada, nejenom jako študák, ale i profesor, který kromě jazyků, kterým se celý život věnoval, miloval i sport a učil v některých obdobích tělesnou výchovu.
Stejně krásné, jako jízda mé maminky, které ani porucha rovnováhy, po úrazu ve skladě knih, kde si chtěla přivydělat a dokázat, že nepatří do starého železa, nevzala chuť na život, sport a zkoušení nových věcí.
Elektrické jednokolky, ale i dvojkolky, nabízí něco, co se již mezi lidmi vytratilo, radost z pohybu, ne z rychlosti, ale z toho že dokážeme s našim tělem pracovat tak, že pohyb připomíná let.
Právě takovéto okamžiky mne utvrzuji v tom, že jsem zvolil správně. I propagací elektrických osobních transportérů s gyroskopem totiž nejenže pomáhám zbavit svět odpadu (emisí výfukových plynů), ale rozdávám i radost ze života.
A to mi dává smysl.
Kdy E-MOTION ochutnáte i Vy?
Filípek se projel v něděli 17. května 2015 na Autosalonu v Plzni
