DObrý den pane Žáček, děkuji Vám za Váš komentář a jsem rád, že Váš život pracovní funguje tak, jak popisujete. Slova která jste komentoval jsou stará 19 let, kdy jsem pracoval pro jednu nadnárodní koproraci. Dnes jsem svým zaměstnavatelem a pohled na věc mám též odlišný. Cílem mých víkendových blogů je však právě přenesení doby minulé a to bez zasahování do obsahu, takže jediným "čerstvým masem" je perex.

Přeji Vám krásný den

Každý nastupuje do určitého zaměstnání z vlastního rozhodnutí a může zaměstnanecký poměr kdykoli ukončit, pokud ovšem má nějakou představu, co bude dělat dál.

Tak nepř. já se vyhrabu z postele, když se samovolně probudím a pak přemýšlím, jestli dnes musím jít do práce nebo jestli to, co mám k udělání, mohu udělat doma. Výjimkou je případ, kdy mě kolegové v práci potřebují nebo kdy mám jet na nějakou služební cestu. Časté služební cesty považuji za jedinou stinnou stránku své práce, ale jsou opravdu nutné, takže se nedá nic dělat.

S kolegy včetně šéfa na sebe skoro nikdy nekřičíme, ale společně hledáme řešení problémů, které před námi stojí.