Na téma odměňování za špatnou práci jsem již několikrát psal. Většinou se to týkalo firem, či politiků, teď mi to však nedá, abych nezmínil, že se stejné děje i u lidí a vypadá to, že čím horší, tím lepší, či větší.
Ještě, než se začnu rozepisovat o lidech, nedá mi to, abych nezmínil jednu zajímavost. V předminulé týdnu jsem psal o opravách na dálnici D5, kde byly ve směru od Prahy uzavírky delší než 10 km, na kterých nepracoval jediný pracovník, či se tam i jeden objevil. Na všech pracovištích se skvěl vždy na několika místech nápis firmy SWIETELSKY. Divil jsem se, že si pan ministr, a jeho lidé, nechá takovouto práci líbit.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem o týden později absolvoval stejnou trasu znovu a na nejdelším úseku se (a teď se držte) intenzivně pracovalo. Během jízdy jsem zjistil, že je to možná tím, že jméno dodavatele, se změnilo a tím novým je firma PORR
Nejsem naivním, abych si myslel, že změnu způsobil můj blog, ale kdyby tomu alespoň maličko napomohl, dokazuje to skutečnost, že jeho psaní může skutečně pomoci ke změně přístupu.
Nyní však k lidem a špatné práci.
Řekněme, že se jmenujete David a máte na starost převzetí a rozvoj již rozběhlého projektu. Vy nejenom, že ho celý zbouráte, odjedete si na měsíční dovolenou v Austrálii, ale ještě svého zaměstnavatele oškubete díky lži, kterou si vycucáte z prstu a využívajíce strachu soudců, aby právě jejich jméno nestálo za nějakým PRECEDENSEM. A když se takto pomstíte někomu, jehož chleba za více než 50.000,-Kč měsíčně jste s takovou chutí jedli, i to i přesto, že on neměl ani na ten okoralý - stanete se třeba SAP KONZULTANTEM a svůj UM budete předávat jiným, samozřejmě i se svou morální čistotou, udržujíce si tak svůj standard lháře. A pak není nad to, nechat se znovu zaměstnat a díky vylhanému životopisu, řídit život lidí, které dostane k vedení.
Druhou osobou by mohla být například Lula. Slečna rázná, se vším hned hotová, schopná na pozici sekretářky Japonského managementu, nechat uniknout "dárky" dodavatelů kancelářských potřeb v tržní hodnotě přesahující částku 100.000,-Kč za rok. Na to by nebylo nic speciálního, kdyby pro jejich získání nebylo třeba objednávat například i 10x víc, než bylo ve skutečnosti třeba. A když se pak sbalí, tak po několika letech se objeví jako Vedoucí správy majetku a technologií u ještě většího hráče, kde se jistě osvědčený způsob "vlastního hospodaření" dá ještě znásobit,
Třetí by mohl být Josef, obchodní ředitel, který při povodních dokázal spláchnout do vlastního tolik majetku svého tehdy aktuálního zaměstnavatele, že jej to skoro potopilo. Využil k tomu nejen 100 leté povodně, ale i skutečnosti, že ředitel podniku klienta, pro kterého pracoval, měl stejné příjmení. Po odchodu se pak dostal do vedení další ze společností, kde jistě svou nadváhu a dým permanentně zapálené cigarety může vozit ještě v dražším voze, než tomu činil doposud.
Nevím, zda-li mám štěstí, či je to náhoda, ale kromě těchto tří a několika málo dalších lidí, se v mém životě vyskytují spíše lidé, kteří preferují pravdivou skutečnost, před lživým snem. Raději řeknou, že něco neumí, než aby parazitovali svou schopností krást cizí nápady a vydávat je za vlastní. Děje se tak na mnoha pracovištích, v mnoha regionech a je celkem jedno, zda-li jde o tuzemské, či zahraniční firmy, i když tak úplně jedno to není.
V těch zahraničních, to jde často lépe, protože šéfové rozumí jen řeči prezentovaných čísel a slidů powerpointu, a obojí se dá velice dobře přiohnout tomu, co má býti slyšet a vidět. Nejlepší na tom je skutečnost, že tímto přiohýbáním skutečnosti, lze i dlouhodobě dosahovat virtuálních výsledků, které firmu vytahují do nebes, zatímco ty reálné, jsou již dávno pod povrchem, poměrně blízko magmatickému středu země.
Jsem si jist, že minimálně jeden z obou zmiňovaných, si článek přečte a najde se v něm a bude mu to ukradené, protože svoje už si nakradl, a za trest by l odměněn dalším místem, optimálně vyšším a lépe se rozkrádajícím, tak co by se vztekal.
Což takhle ke jménu přidat příjmení a k němu tvář, přeci jen to by, mohlo něco změnit, a nebo také ne.
