Roboti, peníze a lidi

Jak již z názvu vyplývá, není důležitější věci pro průmysl, než robotizace. Pojem PRŮMYSL 4.0, či chcete-li INDUSTRY 4.0 je ve všech novinách a ústech od manažerů, přes politiky. Zatímco oni o něm hovoří jako o vizi, lidé dole

u výrobních pásů ho vidí jako noční můru, která jim sebere i to málo, často korespondující s životním minimem, co mají.

V krásných řečech politiků se jaksi nebere v potaz, že plná robotizace by se rovnala zkáze ekonomiky, tak jak ji známe dnes. S ohledem na to, že se již dlouho zabývám stavbou světa bez odpadu a plýtvání, jsem rád, že mou snahu moji klienti, posluchači a partneři, nazývají průmyslem 5.0.

K napsání tohoto příspěvku mne přivedl, jak článek v časopise o kterém jsem před několika dny psal, tak i článek publikovaný serveru ENGADGET.COM, s názvem JAK PŘEŽIJETE, KDYŽ ROBOTI PŘEVEZMOU VAŠI PRÁCI.

Článek v angličtině je velice dobře napsán a z velké části se zabývá ekonomickou stránkou průmyslu 4.0 a to ne po stránce úspor "tak drahé lidské práce", ale z pohledu příjmu lidí, kteří by byli bez příjmů. S ohledem na skutečnost, že jen v USA by se tento stav mohl týkat až 47% pracovních míst, je určitě nutné o tomto stavu nejen přemýšlet, mluvit, ale i jednat..

Představte si situaci, kdy 50% lidí je bez práce.

Co budou celý den dělat?

Co budou jíst?

Kde budou bydlet?

To jsou ale věci nezajímavé, neaktuální, nepopulární a stanou se až zítra, tak proč se s nimi trápit. My namísto toho zavedeme nový učební obor na Vysoké školy, nový program do Vládního programu, či si poslechneme pana Ministra, který se stejně, jako mnoho dalších, nejraději poslouchá sám.

Z pohledu srovnání anglicky psaného článku a článků na tuzemském internetu bych řekl, že stále žijeme v náručí velkého bratra, kde včera znamená již zítra a je přitom jedno, zda-li leží na východě, nebo Na Východě.

Když jsme u toho východu, je krásné jak se dokážeme přizpůsobovat a to i nepřízpůsobivým. Stačí k nim zaslat výpravu a ta zájezdy ROH nasměruje správným směrem a to i s uvedením, kolik dle devizového příslibu musí, mohou a smí utratit a kolik miliard investic mohou slíbit, přeci jen to posledně jmenované je tím nejmenším, co mohou udělat, protože slibem nic nezkazíš.

A tak se Ruské Vary mění na Čínské, stejně jako další lázně a názvy obchodů a vývěsní štíty snaží se ozdobit drakem, či alespoň prasetem, či dalším ze znaků čínského horoskopu, aby přitáhly další turisty právě k sobě.

Ale zpět na stromy, resp. k výrobním pásům. Průmysl 4.0 ač brán jako cíl současného průmysl, je zároveň velkou hrozbou a to nejen z pohledu výrobní sféry, ale i lidské a ekonomické. Nebudou-li totiž lidé moci pracovat, což dělají dnes převážně s cílem vydělat si na život, nebudou moci žít a to ve smyslu čistě ekonomickém, nebudou si totiž výrobky, které roboty budou chrlit prostě a jednoduše dovolit.

K tomu míří i úvodní anglický článek, zaobírající se garantovaným příjmem pro všechny.

Ale je otázkou, zda-li nám bude jen "příjem bez práce“, stačit.

Podívejte se narůstající množství lidí, kteří jsou zařazeni dle legislativy do kolonky DŮCHODCE. Zatímco v mladším věku jim závidíme, ve starším již začínáme pozorovat, že se není na co těšit, hlavně, nemají-li i ve starším věku lidé nějaký cíl a náplň dne a tím i života.

V tuzemsku jsem objevil krásný výraz, který by si zasloužil vlastní heslo nejen na serveru WIKIPEDIA, tímto heslem, či slovem je "PRDUCH", myslím, že by mělo trůnit hned vedle Čapkova ROBOT.

Jedná se o zkratku výrazu PRACUJÍCÍ DŮCHODCE a já ho poprvé zaregistroval z pera Vladimíra Ríši, šéfredaktora časopisu XB-1 (dříve IKARIE), jednoho z mála časopisů, který beze změny (nepočítáme-li jméno) přežil dobu porevoluční. Je totiž věnován SCI-FI a ta je nad časem i prostorem.

Ale zpátky k PRDUCHOVI a PRDUCHODCE, oba jsou poměrně častým jevem, protože po poměrně krátké době v zaslouženém důchodu a dokonce i s důchodem z něhož se dá udržet vyrovnaný rozpočet a dopřát si nejen vlastní bydlení, ale i jídlo a to třeba i třikrát denně, bez toho, aby to bylo považováno za luxus, hledají důchodci možnost jak se uplatnit, resp. jak býti užiteční. Mnozí se totiž ani v nejmenším necítí být vhodní pouze do starého železa.

Bohužel aktuální trh práce, a průmysl, až na výjimky, jim tuto možnost nedává, nebo neusnadňuje. A tak je nejčastěji vidíme na vrátnicích, v úklidových četách, či na pokladnách supermarketů a to je škoda. Kromě jiného oni vlastně mají zákonem nařízený klid, protože výše jejich přívydělku je striktně limitována, chtějí-li dostávat důchod, na který celý život dřeli.

Průmysl 5.0 jim totiž vytváří možnost býti zase tím, čím jsou, tedy šikovnými lidmi, kteří dokáží, i když někdy s pomocí, dosáhnout toho, co lidé podstatně mladší a přidávají k tomu nejenom léta praxe a umu, ale i lásky k práci, která jim zase dala radost žít.

A teď mi řekněte, co je důležitější?