Dnešní článek bude dalším ze série poukazující na plýtvání, které sice není požehnané bohem, ale penězi a politickou libovůlí, která vane dle toho, odkud cítí větší sousto. Při této příležitosti však začnu osobní zkušeností
ze stránek blogu iDNES. V minulém týdnu jsem měl nastavené vydání článku s názvem "Roboti do politiky - tak by měl vypadat první krok Průmyslu 4.0." Čekal jsem minimálně standardní odezvu a namísto ní jsem se dočkal opakovaných technických poruch a rušení a tak, ukazatel čtenosti, když se na článek vůbec podařilo přihlásit, ukazoval číslo hluboko pod standardem. Jak říká název článku, v tuzemsku zůstalo pravidlem, že chcete-li plavat proti proudu, půjde to nejlépe po proudu a to že každý krok dopředu znamená dva zpět, to nikoho nezajímá.
Nyní však k samotnému tématu. Už jste někdy viděli řeku odpadků? Nemluvím o řece, kde ve vodě sem tam plave plastová lahev, prkno, peřina apod. ale o řece kde vodu nahradily odpadky. Že jste o tom nikdy neslyšeli, no tak se podívejte, co při zachování stávající politiky podpory tvorby odpadů a plýtvání možná brzy čeká i nás.
Jen pro zajimavost, tato řeka nyní "teče" v Libanonu
Když jsme u těch řek, resp. v přeneseném slovu, u vody, dovolte mi ukázat krásný kousek efektivity v zacházení s ní. Mně se výrobek moc líbí, mimo jiné proto, že by bylo poměrně snadné k jeho výrobě použít například již použité palety.
A když jsme u toho plavání proti proudu, což takhle poslechnout si úředníka přes odpady, resp. šéfa odboru odpadů ministerstva životního prostředí, pana Jaromíra Manharta. Za přečtení nestojí jen samotný článek, ale i online rozhovor, kde se odpovídá NA DOTAZY ČTENÁŘŮ (kdo pamatuje Jindru Vostrou a tři jedničky padesát ať zvedne ruku).
Protože však nemám prostor na analýzu všech dotazů a odpovědí, vybral jsem jen jeden, resp. jednu:
OTÁZKA: Dobrý den, zajímalo by mě, jak se přibližně pohybují výkupní ceny plastu, skla a papíru? Děkuji za odpověď...Petr Bezstarosti
ODPOVĚĎ:Jaromír Manhart: Vratná láhev od piva a šťávy 3 Kč/kus, papír dle kvality 0,50 - 2 Kč/kg. V případě třídících linek a jejich obchodování je nejvýše cena plastu kolem 8 - 10.000 Kč/tun, o skla je cena nejnižší v řádu prvních tisíců za tunu. 1.3.2016 14:24
Zamyslíte-li se dobře nad samotnou odpovědí, také se pravděpodobně začnete ptát, proč vůbec máte za tříděný odpad platit, když na něm někdo jiný tolik vydělává, neřku-li proč nejvíce platíte za plast, když na něm jsou zisky největší.
Jen abyste si dokázali promítnout výše napsané informace do reálného života, tak reálné údaje ze spádové obce s ca 1.200 obyvateli jsou za rok 2015 následující:
- Papír 21,2 tuny
- Sklo 22,0 tuny
- Plast 27,5 tuny
Odpadová společnost účtovala obci v roce 2015 v oblasti tříděného odpadu částku 330.000,-Kč. Následně obec dostala zpět částku 212.000,-Kč, takže je třídění stálo 118.000,-Kč. Kdyby se však postupovalo dle částek uváděných výše (vyšší sazby) generovala by obec zisk sestávající se, z 42.400 + 22.000 + 272.000 = 336.400,- Kč, což je shodou náhod částka velmi podobná původní fakturované (jako kdyby se v odpadové společnosti spletli a namísto dobropisu vystavily fakturu) a milá obec namísto zisku, který by mohla investovat do dalšího rozvoje, je (stejně jako 99% měst a obcí a továren a podniků v republice) v odpadovém hospodářství ve ztrátě, jinými slovy VE STANDARDU.
To vše je zaslouženým trestem za to, že obec a její občané třídí s myšlenkou ochrany životního prostředí.
Na závěr ještě maličkost, to že se s podobnými věcmi setkávám na každém z míst a v každém z projektů, je automatické a mně to již ani nepřekvapuje, ale uvědomili jste si, že zatím hovoříme jen o "recyklaci odpadu", a ne prevenci jeho vzniku, ono totiž, kdyby se dané položky nestaly automaticky odpadem, zůstaly by výrobkem, či surovinou, kterou by bylo možné přímo zpracovat, zisk by pak mohl být i několikanásobný.
Krásný příklad druhotného zužitkování si můžeme vzít z Vídně, kde Vídeňák s krásným jménem SEPP EISENRIEGLER realizuje již více než dekádu opravy domácích strojů, zařízení a vybavení a nejen, že se tím dokáže uživit a spolu se sebou živí i řadu dalších lidí, kteří práci dělají s ním, ale brání vzniku odpadu aktivním přístupem a to je to, co musíme dělat všichni, nechceme-li skutečně také vidět řeky odpadu namísto vody.
