Nevím, zda-li jste si v průběhu času měli možnost všimnout, jak se mění inzeráty nabízející práci a jak se změnila forma obecné inzerce. Velké množství inzerce cílí na cenu práce, spíše než na její skutečnou náplň a inzeráty s nejuniverzálnějším cílením, se tak často stávají pouze sběrnicí soukromých dat, tedy toho nejdůležitějšího co každý z nás má.
I přesto že je sběr osobních dat regulován příslušnými zákony a nařízeními (např. 101/2000 sb.), je naprosto běžné, že při návštěvě výrobních závodů, recepcí kancelářských budov, či vrátnic a mnoha dalších míst, dochází k zaznamenávání čísel občanských průkazů, jmen a často i rodných čísel návštěvníků. Na poště a úřadech je to dokonce podmínkou pro další jednání.
Co však není vyžadováno na žádném z výše uvedených míst, je souhlas s uchováním těchto údajů. Přitom se jedná o jedno z nejcennějších vlastnictví, které máme. Předávání těchto údajů, je bráno za samozřejmé, stejně jako zadávání PIN při platbě kartou, či mávnutí nad terminálem, jedná-li se o kartu bezdotykovou.
I přesto, že se jedná o vlastně protiprávní sběr dat, nikdo to neřeší.
O to více mne však dokáže rozčílit, když jsou při osobních pohovorech s kandidáty na práci vyžadovány veškeré osobní údaje, včetně čísla OP, věku, stavu apod. Často je tak činěno ve formě dotazníku, bez jehož vyplnění není kandidát vpuštěn dále do procesu. A nejenom to, samotný dotazník ani neobsahuje odkaz na výše zmíněné nařízení o ochraně dat. Souhlas s uchováním je pak kandidátům předhozen na konci sezení, jako hloubá maičkost a to v jakési skupinové podobě.
99% kandidátů pak od firmy nedostane žádné vyjádření, či ve výjimečných případech obdrží pouze automatickou odpověď ve stylu „Děkujeme, máme vhodnějšího uchazeče, či uchazečku“. A i když o firmě kandidáti již nikdy neuslyší, často se začne pomalu měnit jejich soukromý život. Na telefonní číslo, které bylo uvedeno, najednou začnou volat z neznámých čísel společnosti provádějící průzkumy spokojenosti s nejrůznějšími výrobky a službami a to skutečně od A do Z.
Zvedne-li telefon žena - ptají se na spokojenost s hygienickými potřebami. Zvedne-li to samé číslo muž, pohotově se řeč stočí na holicí strojky a zvedne-li jej dítě, je to dobrý cíl pro dotaz na dárek k vánocům.
Číslo, které jevázáno na předplacenou kartu a není uvedeno v žádném telefoním seznamu, se najednou stalo zlatým dolem obchodu stejně jako e-mail na který najednou začnou chodit desítky nabídek.
Společnosti nabízející práci, často o další kandidáty nemají skutečný zájem. Ten je jen o jejich data, protože tato data jsou novým a zajímavým zdrojem příjmu společností i jednotlivců. Jejich obrovskou výhodou je totiž mimo jiné možnost zpeněžit je mnohonásobně víckrát, než fyzické výrobky, či služby.
Navíc pak, místo toho, aby vznikl další náklad zvaný nový zaměstnanec, vznikne nový profit, který ale mnohdy není veden v účetních knihách.
Je třeba si však uvědomit, že podobné skryté poklady se skrývají i na mnoha jiných místech a osobní data získaná z jejich zdrojů prozrazují mnohem více než jen jméno, adresu či případně věk. Vypovídají totiž o osobní situaci člověka, který je poskytl.
Dozvědět se je možné například, že
- kandidát či kandidátka nemají práci a jsou tedy v tíživé finanční situaci
- jsou svobodní či zadaní a musí tedy vykrývat potřeby nejen své, ale i dalších rodinných příslušníků
- maji dluhy
- a spoustu dalších údajů
Představte si, jakým zlatým dolem podobná data mohou být například pro lichváře, kteří se v některých případech skrývají za honosným názvem úvěrové společnosti, či oddlužovací místa.
Včera mne při procházení TV magazínu zaujal celostránkový inzerát, který se objevuje v každém druhém periodiku s vysokým nákladem poměrně často. Inzerát, který konečně může změnit život tolika lidem majícím finanční potíže. Tentokrát jsem si jej přečetl důkladně a nestačil jsem se divit.
Paní Donatella Reyesová, jedna z posledních skutečných věštkyň, nabízí možnost 100 lidem vyhrát minimálně 2,5 milionu a to zadarmo. Tučně a výrazně je v inzerátu uvedeno:
CO RISKUJETE, KDYŽ TO ZKUSÍTE? NIC!
Ovšem mnohem menším písmem, v bezplatném unikátním odpovědním kuponu (s často stejným číslem 99, které evokuje poslední šanci na výhru) stojí psáno
Podpisem této objednávky prohlašuji, že vyslovuji souhlas se zpracováním mých soukromých údajů firmě Astrologické Předpovědi s.r.o., PO BOX 3, 776 01 Valašské Klobouky, a k jejich zpřístupnění třetímu subjektu v dalším obchodním styku s mojí osobou. Astrologické Předpovědi s.r.o.se zavazují s osobními údaji nakládat v souladu se zákonem 101/2000 sb.
Mimo jiné je nutno říci, že ani člověk se zdravým zrakem nedokáže text umístěný na boku formuláře pravděpodobně přečíst bez pomoci lupy. Velikost ani zdaleka nerespektuje další z bezzubých nařízení našeho právního systému.
Podíváme-li se zde hlouběji na majitele, dostaneme se po poměrně komplikovaném vyhledávání na společnost AGIR Luxembourg, která se zabývá právě finančními službami a zde je možné, že vidíme i pravou tvář paní věštkyně, která má podivně mužské rysy. (je však možné, že i tato firemní stránka je naplněna falešnými fotografiemi)
S ohledem na šíři záběru paní věštkyně předpokládám, že obyvatelé České republiky nejsou jediní, kdo se z její dobročinnosti mohou radovat. Najít se dá i v zemích jako jsou.
Slovensko
Velká Británie
Díky její slávě se pak paní Věštkyni v jejích různých podobách věnují i lokální média
Domažlice
Prostějov
dTest
Při dotazu na způsob obrany proti zneužívání osobních údajů je doporučováno zažádat o vyřazení z databáze. Nevím, jestli jste to někdy zkoušeli, ale každým e-mailem, žádostí vyřčenou do telefonu, či dokonce dopisem, jen vzrůstá počet nových oslovení a proto si dovolím nad touto cestou pochybovat.
Nakolik odlišní jsou jiní sběratelé osobních dat od této věštkyně? Kdo zajistí že s ostatními sbíranými daty se nezachází stejně?
Jestliže existuje-li nařízení o zákazu zneužívání osobních údajů, kdo hlídá jeho dodržování?
Jestli stejní lidé jako zákaz kouření v restauracích a např. na zastávkách, či ti kdož pokutují vlastníky psů zanechávajících při svých procházkách na chodnících krásné hnědé dárečky, pak se nedivím, že se toto nařízení stalo spíše nástrojem podvodníků, než nástrojem ochrany spotřebitelů, či občanů.
