"Politika je svinstvo" praví se mezi lidem prostým. Podíváme-li se zpět, je otázkou zda-li tomu tak vždy bylo, a jestliže ano, je třeba se zeptat JSOU POLITICI SKUTEČNĚ TŘEBA?
Podíváte-li se na jakoukoli diskuzi pod článkem týkajícím se politiky, zjistíte, že je politika tématem vskutku lidovým, k němuž má každý co říci. Ti umírnění hovoří slušně, ti agresivní hovoří vulgárně -jazykem politiků. Jazykem, který nám předvádí politici mimo jiné i při svých uměleckých vystoupeních na politické půdě.
Kdyby nám nebyli politici tak drazí, dali by se přirovnat k ochotníkům. Stejně jako oni totiž hrají divadlo pro masy.
A to, že divadlo mají skutečně rádi, ukazuje i skutečnost, že někteří se v politice drží i mnohem déle, než mimo ni a není výjimkou, že někteří nikdy nic jiného nedělali. Člověk by řekl, že se politiky museli narodit a jak ukazuje rodina Stropnických, začíná se testovat předávání funkce z otce na syna.
Pro ty, kteří si myslí, že politika je taková jen u nás, je nutné ukázat, že tomu tak není. Je jedno, jestli se vydáte směrem na západ, východ či jih (u severu si nejsem jist).
V každém případě se hraní divadla stalo nedílnou součástí politického establishmentu všude ve světě. Krásně popsáno bylo mimo jiné i ve filmu "Vrtěti psem". Mnozí si myslí, že se jedná o nadsázku, ale opak je pravdou.
Podobnou šarádu hrají nejenom naši vlastní ochotníci včetně pana Babiše a Sobotky, ale poslední představení se povedlo i prezidentu Obamovi. Tomu se totiž dostalo cti být hlavní postavou v kousku zvaném ARCTIC DRILLING - nebo-li těžby ropy a dalších nerostných surovin v oblasti pólů.
Zemské póly tvoří jednu ze zásobáren vody na planetě. Tato je konzervována j v podobě ledových bloků dosahujících tloušťky i několika set metrů, až kilometrů. Led je nejenom zásobárnou vody, ale je v něm zachována i historie planety. Mikroorganismy žijící před miliony let, rostliny, i minerály a další látky, které se vyskytovaly v atmosféře dávno před tím, než ji dýchali lidé, či dokonce jejich předchůdci.
Póly byly dlouho považovány za vlastnictví všech národů a půdu nedotknutelnou pro jiné osoby, než původní obyvatele, vědce a dobrodruhy. I přesto se politici jednotlivých zemí předhání v boji o to, která země bude vlastnit z pólů více.
Nedělají to ani pro své občany, ani pro ochranu plochy, či dané zásobárny, ale proto, aby uspokojili potřeby lidí, kteří je udržují u moci svými penězi. Důvod sponzoringu je prostý "politická" rozhodnutí znásobí jejich vlastní příjmy, a to často exponenciálně.
Peníze vládnou světu, ne politici a to i přesto, že banky se neplní zlatými cihlami, ale virtuálními jedničkami a nulami, při pohledu na které, mnohým lidem zaplesá u srdce.
Krásnou ukázkou je "náhlé" procitnutí tuzemských podnikatelů při zjištění, že lidé za práci chtějí slušný plat a peníze a to i v Číně. Zvyšující platy lámou "profitový" vaz a jediní v tuzemsku, kdo si mnou ruce, jsou bankovní instituce profitující ze vzrůstající bonity čínských obyvatel. K plnění jejich kont, samozřejmě nabízí i půjičky těm, kdo zatím na "luxus" nemají. Nejlepší na tom je, že peníze, které české banky situované v Číně Číňanům nabízí, zároveň od Číňanů dostávají. Tomu se říká moderní ekonomika.
Moderní ekonomika a politika se krásně odráží i v soudním sporu ŘSD s dodavateli dálnice do Ostravy. V tisku se oslavně píše o dalším vítězství ŘSD a výhře 163.000.000 Kč. Celý text připomíná oslavnou elegii, dobré práce ŘSD.
Již v době předrevoluční, jsem podobné oslavné texty četl důkladně, abych si vychutnal každé slovo a rozeznal zda-li se jedná o čin hodný následovní či oslavy, či nikoli. To druhé většinou vítězilo.
V případě textu, na který odkazují výše, bych si dovolil položit autorovi, ŘSD, i politikům několik otázek
1) Kolik stála celá dálnice?
2) Jaká byla cena jednoho kilometru?
Dle podkladů z internetu, je totiž kilometr České dálnice placen z pokladny ŘSD, resp. státu částkou až 416.000.000 Kč a to i přesto, že hodnota se v okolních zemí se pohybuje na rozmezí 125 - 215.000.000 Kč dle náročnosti terénu.
Ona slavná výhra tak odpovídá pravděpodobně 200 - 400 m inkriminované dálnice.
Když se vrátím na počátek dnešního příspěvku, nedá mi to, znovu nepoložit otázku z perexu, POTŘEBUJEME SKUTEČNĚ POLITIKY? resp. co by se stalo, kdybychom je neměli?
Myslím, že by se nestalo nic významného, jen by občané států přestali utrácet miliardy tam, kde jsou adekvátní miliony. Budovy situované často v centru, by nesloužili politikům a politickým stranám, ale mohla by v nich vzniknout plocha pro lidi samotné a pro jejich děti.
Na závěr jen perlička. Víte, že je v Čechách běžné dostávat „všimné“ nejenom za získání zakázky, ale i z pokuty, či z penále? Možná i to je důvodem, proč, ti kteří rozhodují, nemají na změně ani pramalý zájem.
