Pod stolem, nebo na peci?

Za svého života jsem měl možnost navštívit dvacítku zemí na dvou kontinentech. Vím, že to není moc, ale spojím-li to se zkušenostmi pracovními, mohu říci, že jsem měl možnost jednat s lidmi ze všech kontinentů a každý byl jiný.

Možná, že si říkáte, že Vás to nepřekvapuje, ale uvědomili jste si, jak rozdílné mohou být i ty nejobyčejnější věcí?

Zatímco my v Čechách a ve většině zemí Evropy sedíme na židlích, v mnoha částech světa je běžné sedět na zemi, či na rohoži. Zatímco my si k jídlu bereme příbor, pro stovky milionů lidí je běžné jíst rukama a zatímco, my jsme zvyklí na více méně pravidelné střídání ročních období, znají na mnoha místech zeměkoule jen dvě - dobu dešťů a dobu sucha.

Ony odlišnosti můžeme vidět i například v pohádkách. Věděli jste, že v Anglii neznají naše klasické čerty ani vodníky? A v Japonsku je zase drak symbolem dobra a tak bychom mohli pokračovat.

Právě do pohádku mne zavedl japonský KOTATSU a česká PEC resp. Kachlová kamna, oba výrobky totiž slouží k ohřevu, ale každý národ k němu přistoupil naprosto odlišně.

Zatímco v tuzemsku se za starých dob uchylovali obyvatelé na pec, která byla součástí každé, movitější domácnosti a to dokonce i v rodinách matek samoživitelek vychovávajících lehce negramotné a v každém případě velice líné potomky, nesoucí často jméno Jan, neboli Honza, uchylovali se a do dnešních dní se uchylují japonští obyvatelé pod stůl.

Ne však ve stavu, v jakém známe členy japonského managementu z vánočních večírků tuzemských firem, ale ve stavu naprosto střízlivém. 

KOTATSU je totiž na evropské poměry velice zvláštní kus nábytku, je to stůl kombinovaný s topením a někdy navíc i s topením.

Zatímco v Čechách u stolu sedíme na židlích a výška desky stolu tomu odpovídá, sedí se v japonských domácnostech na zemi, resp. na rohožích Tatami a výška desky stolu je tak  poloviční. Stůl KOTATSU tak kombinuje, stejně jako mnoho dalších výrobků v Japonsku, více funkcí – v tomto případě jídelní stůl, a postelové topení.

Myslím, že na čase je vizuální srovnání obou alternativ. Obrázky budu vkládat na střídačku, aby skutečné rozdíly co nejlépe vynikly.

Jak vidíte, jsou rozdíly skutečně velké a dívám-li se na zobrazení, napadá mne, zda-li tento rozdíl není jednou z příčin, proč Japonští manažeři, tak rádi řídí české dělníky.

Na závěr dnes nechám videoukázku, toho, že není pro Čech vše ztraceno.

Přiznám se, že jsem rád, že se v tuzemsku KOTATSU neprodává. Důvod? Jen gauč do obývacího pokoje jsme vybírali tři roky. Představím-li si že by výběr ještě zkomplikovala existence KOTATSU, myslím, že by se výběr protáhl na dvounásobek.