Obalová kouzla a lži

Dne 23.2.2015 se na serveru iDnes objevil článek s názvem " Výrobci kouzlí s obaly. Zákazníci se mohou cítit ošizení". Rád bych tento název upravil, resp. uvedl na správnou míru, nemusím se totiž bát poklesu placené reklamy. Správně by se měl článek jmenovat: "Výrobci kouzlí s obaly, aby ošidili  zákazníky a více vydělali"

Link na původní článek je  zde.

Jak víte, zabývám se již delší dobu tvorbou světa bez odpadu. Základním nástrojem je prevence vzniku odpadu. 

Nevím jestli jste někdy měli možnost zjistit kolik procent z odpadu tvoří obaly. Jestli ne, měli by jste si raději sednout. Množství obalů v odpadu přesahuje v některých případech i 75% celkového objemu.

V souvislosti s tím, jsou kroky výrobců popsané v původním článku, více než nepříjemné a to nejenom z důvodů faktického okrádání kupujících, tedy koncových uživatelů.

Česká republika není jedinou zemí, ve které výrobci podobné triky používají, je však jednou z mála, kde stát a kontrolní orgány tyto kroky podporují přivíráním očí a bezzubou legislativou. Podíváme-li se například do sousedního Německa, kde přijali zákon proti tzv. Mogelvarpackungen neboli podvodným balením již na konci roku 2012 a od roku 2013 již tyto nekalé praktiky výrobců začali trestat, je tam objem podobně zavádějících obalů podstatně nižší než u nás, kde naopak objem dle mého subjektivního pocitu zákazníka, roste. Pro ty z Vás, kteří by se rádi dozvěděli více, doporučuji navštívit tento  link (znalost Němčiny podmínkou).

Mezi největší paradoxy týkající se balení výrobků však patří i dvě tuzemské resp. evropské směrnice. První nařizuje výrobcům, aby výrobky byly zabaleny s co nejmenším množstvím obalů. Tento fakt kontrolují v ČR orgány ČOI a musím říci, že jsem zažil kontrolu tohoto nařízení v rámci dovozce slunečních brýlí a i přesto, že tucet brýlí bylo baleno v jedné krabičce, dospěli kontroloři k závěru, že firma má zpracováno příliš málo dokumentace. Po rozšíření na 34 stran, bylo vše v pořádku.

Druhá směrnice vycházející z tuzemské i evropské legislativy tvoří výjimku, tato se jmenuje

MARKETING

V případě, že výrobce uvede, že nadměrná velikost obalu je nutná z důvodů marketingu, může si výrobce zabalit i jednu jehlu do kupky sena a bude to krok zcela legální.

Za své profesní praxe se setkávám s mnoha obaly. Obaly zbytečně velkými, obaly zbytečně vyhozenými po jednom použití a mnoha dalšími. Je zajímavé, že tyto věci nevídám jen na pultech našich supermarketů a obchodů, ale i v průmyslových závodech a v celých subdodavatelských řetězcích.

Obaly jsou totiž velkým businesem a podnikáním a jsou velice úzce propojeny s podnikáním odpadovým. Proč jinak by jednorázové obaly byly preferovány před obaly vratnými a i ty, jsou často jen virtuálním přínosem, protože efektivita jejich využívání je nedůsledná.

Je až absurdní jak výrobci a jejich marketingoví experti lpí na velkých obalech, jako jediném a nejlepším prodejním argumentu. Vezmeme-li si například velké krabice stavebnic, v nichž objem plastových kostiček je nižší než 20%, je v době moderních technologií velká krabice jen ukázkou nedostatku intence marketingového oddělení, či vyhozených prostředků za neschopnou reklamní agenturu.

V rámci projektů zvyšování efektivity globálních dodavatelských řetězců jsem si dovolil největšímu výrobci plastových kostiček zpracovat studii indikující zvýšení efektivity v případě zvýšení efektivity obalu ze stávajících 20% na adekvátních 80%.

V rámci celého řetězce by došlo k úsporám převyšujícím 70% nákladů a tyto úspory se skládají z úspor nákladů přepravních, skladovacích, ale i tzv. výpalného vybíraného řetězci za umístění na regály. Čím lepší umístění tím vyšší cena, ale to je jiné téma. V každém případě je zmenšení obalů přímo úměrné navýšení počtu výrobků umístěných na metru prodejní plochy a s tím souvisí i snížení počtu závozů zboží.

V neposlední řadě pak podobný krok bude mít výrazný podíl na objem odpadu, který z vygenerovaných obalů vznikne.

I přesto, že indikované úspory jdou do milionů EUR ročně, nic se nezměnilo. Myslím, že na tomto konkrétním případu se podepisuje i jedna  legislativní výjimka. Tato totiž tohoto výrobce hraček vyvazuje i z nutnosti platit - stejně jako to dělají ostatní společnosti, za uvedení obalu na trh poplatky prostřednictvím společnosti EKO-KOM.

Tak je možné, že i přesto, že by mohlo dojít k obrovským úsporám ekonomickým i ekologickým, nemají o ně ti, kteří na jedné, či druhé straně profitují, zájem.

Proč by měli, vždyť první jsou peníze, lidi jsou vedlejš