Není letiště jako letiště

Pražské letiště zahájilo svou činnost 5. srpna 1937, což znamená, že za 2 roky oslaví kulatiny, v podobě 80ti let provozu. To, že se již nejmenuje Ruzyňské, sice někoho ještě trápí, to že není spojené s městem, už nikoho.

Pražské letiště je jako mnoho jiných, postaveno za hranicemi města a tam zůstává i přes to, že se metropole v průběhu let rozrůstala a rozrůstá. Zatímco v minulosti byly tahouny výstavby sídliště, tedy stavby pro lidi, jsou dnes tahouny sklady a továrny, tedy stavby pro věci.

Za celou dobu však nedošlo, i přes mnoho plánů, k propojení letiště a města jiným způsobem dopravy, než po silnici. Odkázáni často na taxíky, mají turisté často možnost vychutnat si českou pohostinnost hned při první cestě po městě, jehož sláva hvězd se dotýká a stejně jako ceny za taxík.

Jsou města, kde Vás na letiště dovezou vlaky. Jsou jiná, kde tak učiní rychlodráha nebo metro, dokonce existují města, kde Vás sveze forma nadzemní dráhy, jakési lanovky a jsou města, kde Vás nesveze nic, protože letadla přistávají uprostřed metropolí (tak tomu bylo například v Hong Kongu před výstavbou nového letiště)

Pražské letiště je na tom ještě dobře. Funguje. To takové nové Berlínské, to je letištěm duchů a při pravidelném modlení, bude třeba vyslyšeno volání vlastníků a investorů a přijde čínský dobrodinec a letiště duchů koupí, stejně jako se stalo ve Španělsku. Zatím se tak však neděje.

Letiště je město ve městě. Má vlastní infrastrukturu, zaměstnává stovky, ne-li tisíce lidí, a když dojde na elektřinu, sosá a sosá, co se dá. Dojde-li k výpadku, záložní generátory nějakou dobu utáhnou to nejnutnější.

Co se však stane, když výpadek bude delší? K čemu bude miliardový dětský vláček na okraj města, či do blízkého Kladna? Bude stejně platný jako již světoznámý tunel BLANKA.

V Indii, konkrétně pak ve městě COCHIN, je také letiště a má též statut letiště mezinárodního. Místní vláda se také rozhodla investovat, ale své kroky nevidí jako akci, která se měla stát včera, ale jako věc, která má napomoci zítra a pozítří a tak pořád dále. 

Rozhodli se proto odstavit letiště od elektrické sítě.

Není však třeba rušit svůj let do této destinace z důvodů obavy z přistání do tmy, naopak, cesta může být zpestřena čekáním na přílet na jediné letiště na světě, které je již dnes kompletně zásobováno elektřinou ze solárních panelů. Celková elektrárna se sestává z 46.150 ks solárních fotovoltaických modulů instalovaných částečně na střeše nákladních hal, částečně na ploše vedle. Celková plocha je 45 akrů. 

Výkon elektrárny je 12 MW a dle propočtů je možné ušetřit až 300.000 metrických tun CO2.

I když vím, že politici a další "zákonodárci" na názory občanů z výšky svých postů

nevidí

dovolím si předložit ještě jednu informaci, před samotným závěrem článku. Touto informací je maličkost, jedna z těch, o kterých se v Čechách nemluví, a mluvit nesmí.

Dle studie organizace GLOBAL FOOTPRINT NETWORK zvládli lidé v roce 2015 vyčerpat zásoby surovin planety (určené na celý rok) již za 8 měsíců tohoto roku. V praxi to tedy znamená, že stejně jako vlády, žije lidstvo na dluh, dluh, který narůstá čím dál rychleji a nelze jej zvrátit. Není totiž komu půjčené prostředky vracet.

Nakonec, Čechů se to přeci netýká. Kdyby totiž ano, pak by stát a jeho politici nenechávali ze své země dělat skládku a pak ještě své voliče nenechávali za svá špatná rozhodnutí platit z daní, které tito odvádí.