Neexistující stavby, Mrtvý život

Říká Vám něco URBEX? Jestli ne, tak doporučuji se podívat na link schovaný pod názvem. URBEX totiž vizuálně eviduje opuštěné prostory, stavby, areály a snaží se upozornit, že existují. Stejně tak činí i projekt Prázdné domy.

Důvodem napsání dnešního příspěvku byla další z mých cest v rámci E-MOTION aktivity, v mém případě jízdy na elektrické jednokolce značky NINEBOT ONE, typ E, to však není podstatné.

To podstatné je, že jsem objevil další prostor pro život. Prostor, který vypadá, jako by se v něm usídlila smrt, opak je však pravdou. 

Při sobotní vyjížďce lesy středních Čech, jsem se dostal na místo upuštěného vojenského prostoru, kterých je nejen v Čechách, ale všude ve světě, obrovské množství. S ohledem na strategické umístění, bych řekl, že to bylo místo nemalého významu. Tato skutečnost se projevuje skutečným zahloubením do lesů samotných.

Stojíce na místě, opět jsem použil aplikaci iKATASTR, abych zjistil, že stojím v zemi nikoho. Na místě, které jako by neexistovalo a jediné, co se na daném prostoru identifikuje je lesní porost.

Ovšem v něm, stejně jako se houby schovávají pod mechem, kapradím, či větvemi, se nachází nejen ubytovací prostor pro ca 30-50 osob a to ve více budovách, nýbrž i parkovací stání, resp. garáže dostatečné velké jak pro osobní vozidla i dodávky, tak i tahače nákladní, či malé nákladní vozy. Vedle je umístěna rampa pro případné opravy.

A to není vše, ještě skrytější, a přesto svou masou nepřehlédnutelný, je obrovský betonový bunkr, který splývá se skálou. Bunkr, jehož důležitost ukazují i 30 cm tlustá, ocelovo-betonová vrata, která brání vstupu dovnitř.

Když jsem u této stavby stál, připadal jsem si jak Guliver v říši obrů. 

Celý prostor je opuštěný, všechny budovy sice konstrukčně funkční, ale dle českého zvyku mající rozbitá všechna okna a vytrhané dráty, Střecha však je na svém místě, zarostlá zelení. I přesto, že pršelo, byly všechny místnosti suché.

Nevím jak dlouho je celý areál opuštěný, vím však, že nám příroda, která si bere to, co jí bylo jednou vzato, naznačuje, že to, co je pro jednoho mrtvé a nepotřebné, může sloužit jiným a k jinému účelu.

Když jsem celý objekt a areál uviděl, hned jsem věděl, že se k němu vrátím a věřím, že to nebude dlouho trvat. Chci mu totiž dát život. Ne ten vojenský a válečný, ale harmonický, který prokáže poctu práci těch, kdož jej postavili, stejně jako přírodě, která jej po tak dlouhá léta tolerovala.

Vytrhané dráty indikují, že zavedení nových elektrických rozvodů by neměl být problém. Přítomnost silnice vedoucí až k bráně areálu pak ukazuje, že ani s dostupností bychom neměli mít problém, tak proč bychom měli toto a podobná místa nechávat spadnout a místo nich stavět jiná, která dopadnou naprosto stejně a to i přesto, že jsme kvůli jejich výstavbě museli nechat vykácet další hektary lesů a zničit další tisíce metrů půdy.

Je třeba se učit. Je třeba se učit vidět, slyšet, chápat. Je třeba z virtuálních světů Minecraftu a ostrovů na facebooku a dalších sociálních sítích, vystoupit do reálného světa  a zkusit vytvořit to, co je na tabletu tak snadné a lehké, i v reálném životě.

Chceme-li žít, musíme si života a práce své, i jiných vážit. Jinak bude totiž nejlepší, necháme-li sami sebe digitalizovat a jiné necháme mačkat tlačítka a displeje, řídíce tak naše kroky. Je to a bylo by to  totiž pohodlnější.

P.S. na skalnatém kopci, na dohled od výše uvedenéh prostoru stojí i tato chata. Slepé oči oken a dveří hledí do prostoru a ona. Mlčí.

P.S. Skupina URBEX pořádá v srpnu výstavu a párty na poloopuštěném nádraží na Žižkově. Budete-li tedy chtít vidět a vědet více a máte-li chuť opuštěné prostory oživit, zkuste začít návštěvou, třeba získáte tu správnou inspiraci.