Nasládlé pokušení

Leží tam. Před námi. Stačí jen natáhnout dlaň. Zmizí. Sotva ji vrátíme zpět, zas se objeví. A tak snažíme se pořád v pístu svalů vyvolat rychlost - světla, abychom mohli si v dlani odnést, jediný sluneční paprsek a schovat ho 

Na kouscích papíru útržky myšlenek roztroušené jsou po celém stole, jedna vedle druhé, a na přeskáčku, nemají pořadová čísla a místo zapamatování si, všechny je ztrácíme z mysli.

Jsme dokonalí a krásní a máme v rukou sílu vládnout světu, jenom neudržíme vlastní stolici a moč.

Je to drobnost, která dá se lehce zamaskovat, a v pravý okamžik z ní udělat velké PLUS, a všichni kdo styděli se, začnou zcela klidně a veřejně kadit a močit při svých veřejných projevech, a jako dřív lokajové s nočníky pod dlouhými róbami mocných žen budou skrytou eminencí.