Mám problém s genderovou rovnoprávností

Česká republika, potažmo Evropská unie bojuje intenzivně za zrovnoprávnění mužů a žen. Nejvíce diskutovaným problémem je zvýšení počtu žen ve vedení společností. Ačkoli je mi princip rovných práv všech občanů blízký, mám s ním nemalý problém.

Podnikám a mám firmu. Ta firma má velmi úzké vedení, vedu ji totiž sám. Budu-li muset postupovat dle nových představ EU, bude to znamenat poloviční změnu pohlaví a to je právě to, s čím si nevím rady.

EU totiž zapomnělo do doporučení uvést, zda-li by se lidé, v podobné pozici jako já, měli soustředit spíše na část těla od pasu vzhůru, či naopak na část od pasu dolů. Tak jako tak výsledný obrázek je možné dobře vidět například v thajských přímořských letoviscích na osobách zvaných LADYBOY.

Jedná se o muže nezvyklé krásy, vystupující jen a pouze jako ženy a to jak na veřejnosti, tak i v soukromí.

Na rozdíl od tuzemských, či evropských transvestitů a umělců typu Anita Wurst, který/á/ vyhrál/a/ EUROVISION SONG CONTEST pro Německo, jsou obrazem dokonalého ženství, v představách mnoha mužů, převážně postarších a Evropanů.

Přemýšlím, jak se po této operaci můj život změní a samozřejmě, zda-li bude možné na tuto změnu pohlaví žádat dotace z Evropských fondů (které bych doporučoval rychle na tuto vlnu naplnit prostředky).

V čem se změní podnikání?

Je-li žena zkušená a schopná, dokáže si své místo na slunci vybojovat a obhájit a jak ukazují mnohé české i zahraniční podnikatelky, je právě zkušenost a empatie ženy tím nejhodnotnějším, co do podnikání přináší. Ona už skutečnost, že žena, je-li matkou, zvládá činnosti řídícího i výkonného pracovníka velmi efektivně.

Je-li muž zkušený a schopný, dokáže si své místo na slunci vybojovat a obhájit. Bohužel mnohdy jen skutečnost, že jste muž, je v rozhodování jiných (mužů) kritériem, kdy jste upřednostněn i před lepší kandidátkou. I když doma toho mnoho nenamluví, na pracovišti řeknou muži i to co neví, důležité je dobře se prodat a to že na konci není hmatatelný výsledek, je jaksi vedlejší.

České firmy se snaží najít vlastní řešení, počet žen ve vedení si chtějí určit sami. Je to dobré řešení, nebylo-li by to "české řešení". Mám obavu, že i nadále budou určovat jména v managementu zcela jiná kritéria.

• Příbuzenské vztahy
• Finanční toky
• Osobní síť a vztahy
• Umění se prodat, resp. psát o tom co dělají

 S ohledem na to, co se děje ve světě, považuji za vhodné, toto téma doplnit o další aktuální témata

Například, že Procento nejbohatších bude od roku 2016 vlastnit víc než zbytek lidstva - kolik z nich bude asi žen? Nebo, Kdo uklidí ulice?, bude i tam docházet k vyrovnávání genderové rovnováhy?

Připadá mi, že směr zobecňování a paušalizování, není směrem správným. Skutečnost, jestli jsem mužem, či ženou, či třetím pohlavím (které se již v některých zemích oficiálně uznává), by neměla mít vliv na to, jak budeme hodnoceni.

Je-li to tak, je to diskriminační, či spíše hloupé. Firmy, které takto činí, se sami připravují o schopné pracovníky a hlavně leadry, kteří jsou schopni vést vlastním příkladem. Mluvkové totiž tuto skutečnost nemají a jejich životnost většinou končí s poklesem výkonosti celé společnosti.