V urbanistických soutěžích se předhánějí developeři, v tom, kdo zastaví větší plochu, či udělá vyšší budovu. Zatímco však v tuzemsku toto bývá jediné kritérium rozhodování, mnoho zahraničních, ale i neuznaných doma, přemýšlí jinak
Ono jinak, je již vyjádřeno v samotném nadpise tohoto příspěvku.
V zahraničí se čím dále častěji ukazují díla lidí, kteří nehledají krásu v množství hmoty, ale v přesném opaku. Velké domy, které zejí prázdnotou a jejichž majitelé se svolávají na večeři telefonem, mohou být sice energeticky pasivní, či dokonce aktivní, ale nic to nezmění na skutečnosti, že bývají zbytečně velké.
Budovány pro rodinu, zůstávají často jen jednomu, či dvěma členům zatímco ostatní žijí jinde. Důvodem nemusí být nesnášenlivost, ale například práce, prostředí, zájmy, či jen snaha žít sám nebo snaha se osamostatnit.
V tisku se pravidelně objevuje pojem singles. Označuje osoby, které z nějakého důvodu žijí samostatně a to jak v před, v rámci, tak i poproduktivním věku, jak je hezky rozděluje novodobý ekonomicko-sociání pohled.
Je téměř jedno, kolik jim je, faktem zůstává, že mnohým stačí na život podstatně méně prostoru, než kolik nabízí dům, a i přesto někteří v domě žijí a jsou nuceni se o něj starat, či hradí někomu, aby toto učinil za ně.
Nemusí mít jen dům, ale stačí i velký byt, zděděný například po prarodičích. I ten bývá místem, v němž většinu prostoru zabírá prázdnota.
Možná z toho důvodu, začínají mnozí lidé, a to zatím hlavně v zahraničí, realizovat svůj sen malých domů. Jejich velkou výhodou bývá absence svázanosti rigidními předpisy, které jasně říkají, že na jednu osobu musí být tolik metrů plochy a vody a energie a vím já čeho ještě. Ovšem otázkou je, proč by tomu tak mělo být.
Podívejme se na krásné příklady lidí a jejich staveb. Všechno jsou stavby reálné, realizované a obývané, nebo provozované a téměř bych dal opět ruku do ohně za to, že jen málokterý by v tuzemsku prošel úředním schválením a dostal kulaté razítko se slovem ZKOLAUDOVÁNO.
V zahraničí dostalo hnutí malých domů, jejich stavitelů a vlastníků i vlastní jméno, říká se jim TINY HOMES, neboli Malé Domy a zde jsou někteří ze zástupců a to speciálně zástupců malých domů na kolech:
Což takhle žít v MHD? Nezdá se Vám na tom něco? Možná to, že by byl Váš dům neustále v pohybu a plný lidí. Ale co potom, až bude odstaven a zaměněn za nový? Co se stane s trolejbusem, autobusem, vagonem metra či vlaku poté? Můžeme je naházet do moře, jako to udělali v New Yorku, ale nemáme moře. Nebo je můžeme sešrotovat a dát na skládku, tak jako se to běžně dělá u nás, a nebo..
Je dáme lidem, kteří je dokáží svou intencí a prací přestavět na místo, v němž se dá žít, například stejně jako to udělala Stephanie Adams v USA. Stephanie nejenže v takovémto domě na kolech žije se svou dcerou, ale ona si celý sen zrealizovala sama a jen s minimální pomocí zvenčí a navíc celou přestavbu zdokomentovala na svém blogu pro všechny, kdo by ji měli chuť následovat.
Jak můžete vidět sami, má ve svém domě vše co "civilizovaný" člověk ke svému životu potřebuje a co navíc? Navíc má i povolení k jízdě a může mít svůj dům sebou všude tam, kam ji srdce, či práce zavanou a to bez toho, aby musela stále prodávat a kupovat nové bydlení, či si toto pronajímat a například cestovat za zaměstnáním každý den několik hodin.
Nemusíte být však takový troškaři a můžete si z autobusu, optimálně double deckeru známého z Londýnských ulic, postavit rovnou celý minihotel a to rovnou se třemi ložnicemi a kompletním zázemím. Přesně tak to udělali majitelé projektu a hotelu, který nazvali prozaicky BIG GREEN BUS.
A co takhle využít skutečnosti, že obnova vozového parku MHD byla a je pravidlem, a opakuje se v pravidelných cyklech a často i politických smyčkách, kdy je NUTNO INVESTOVAT DOTACE. V případě, že zvážíme tuto možnost, pak se dá očekávat, že najednou bude k dispozici více než jeden, či deset kusů. Budou to desítky a někdy i stovky, a tedy dost místa na ubytování většího množství rodin a jedinců.
V Izraeli to vzali vážně a z vyřazených vozů MHD začali v úspěšném projektu stavět startovací byty pro lidi s nedostatkem prostředků na koupi standardního bytu, či dokonce domu. A víte co?, ono to funguje.
Ptáte-li se proč to u nás nefunguje? Myslím, že Vám mohu odpovědět a i když ne v plném rozsahu, vytáhnu minimálně základní důvody na které narážím v projektech v nichž oslovujeme vlastníky:
- LENOST - něco vyhodit je vždy to nejjednodušší, stejně jako to odepsat
- NEZÁJEM TĚCH, KDO ROZHODUJÍ - zajímá je jen jak utratit prostředky a přitom si šikovně přihrát "rozhodovací poplatek" dobře zabalený a oficiálně neexistující
- LEGISLATIVNÍ PŘEŽITKY - jednou odpad, vždycky odpad. Co kdyby někoho napadlo odpad negenerovat. Představte si, co by se stalo, kdyby se cihly ze starého domu mohly beztrestně dál používat bez toho, aby byly minimálně jednou v procesu deklarovány jako odpad. Vždyť to by ti, co s nimi doposud nakládají, přišli minimálně o 50% svého zisku.
Na závěr jsem si nechal dvě krásné realizace ze dvou koutů světa
První přichází z Buenos Aires a je ukázkou toho, jak efektivně využít starý a nepoužívaný námořní kontejner a přeměnit ho na prodejnu francouzských palačinek zvaných Crepes.
A na závěr informace, že v zahraničí jsou i společnosti, které se na výstavbu malých domů specializují a zdaleka se nesoustředí jen na výrobu jednoho jediného typu, ale v portfoliu mají stavby pro jedince i celé rodiny. Jedním z příkladů je tento Bohémský dům pro čtyřčlennou rodinu?
Aktuální nabídka je zde.
Budete-li vědět o někom, kdo má ve své nabídce výstavbu malých domů i v Čechách, dejte v diskuzi vědět mně i ostatním. Věřím, že se najde nejeden zájemce, který se bude chtít dozvědět více. Nejlepší bude, když však malý dům, bude stát malé peníze, aby ti co se pro něj rozhodnou nesplakali nad výdělkem, vždyť jsou často sami schopni spoustu práce udělat úplně sami.
P.S. Na serverech Novinky a iDnes a nejenom tam, existuje sekce bydlení. Často tam jsou opakovaně prezentovány shodné stavby. Je však zajímavé, že u žádné z nich, není uvedená cena a i to je rozdíl, oproti malým domům, Velkých lidí, kteří se nebojí a nestydí hovořit o nákladech.
P.P.S. Při troše snahy se mi podařilo najít společnost, která malé, velké domy staví svým klientům i v tuzemsku, budete-li je kontaktovat, pozdravujte ode mne pana Tomáše Guniše, architekta udržitelnosti.
