Krteček trochu jinak

V minulém roce patřily texty o Krtečkovi, resp. o kupčení s odkazem předka, mezi ty nejčtenější. Nevím sice, zda-li důvodem byla láska k pohádkové postavičce, či spíše škodolibost, nebo zloba na skutečnost, že se s krásným odkazem

zachází jak s kusem oběživa.

V tomto příspěvku jsem zmínil, že to je příspěvek poslední a vidíte, přišel nový rok a s ním i nový příběh o Krtečkovi a jeho rodině.

Tento příběh za mne napsal někdo jiný. Byla to Lenka Hloušková, redaktorka deníku Právo a článek jsem čtyři dne před koncem roku našel na stránkách serveru NOVINKY.CZ. Rád bych za něj paní Hlouškové poděkoval, je nejen hezký, ale i mi otevírá v duši dvířka ukazující, že ani chamtivost nedokázala zničit odkaz pana Milera.

Jeho dcera Kateřina Miler, totiž i nadále v rukou i srdci má tatínkův dar a dědictví a dále maluje, nejen Krtečka, ale i další postavičky, díky nimž se jeho svět zaplňuje a to bez nutnosti integrovat nejnovější digitální technologie a "hrdiny" našich velkých malých bratří.

Rozdílný přístup vnučky a dcery není třeba dlouho hledat, stačí k tomu pár vteřin na vyhledávači google, podívejte se sami.

Jak můžete vidět sami, zatímco první jméno je indikováno na 1.690 odkazech, druhé jich s sebou nese 12.200.

Jedním z důvodů může být skutečnost, že zatímco první jen využívá toho, co udělal někdo jiný a tvořivost se soustředí jen na prostředky, které bude možno vytřískat z dědictví po dědečkovi a to vše nejlépe bez toho, aby se fyzické práce musela sama dotknout

Je druhá pyšná na to, že sama dokáže vést nejen štětec, ale i linku příběhů, které budou, stejně jako ty tatínkovi do budoucna milovat děti i dospělí a to bez ohledu na stav konta.

Paní Kateřina nejen maluje a píše knihy, ale pro efektivnější výrobu a distribuci dětských titulů založila i vlastní vydavatelství.

Paní Kateřině tímto přeji mnoho krásných nových knih, nejenom v tuzemsku, ale i v Německu, Švýcarsku a dalších distribučních sítích.

Vnučce pana Milera přeji, aby pochopila, že peníze nejsou vše a skutečné bohatství nenajde v trezoru, ale v úsměvech lidí a v dobrém dílu, ke kterému často patří i ruce špinavé od barev a záda bolavá od sezení nad malířskou deskou. Z obrázku dle totiž cítím, že se již krteček připravuje i na cestu do lihového háje a když už tam bude proč ho nezavést i do toho tabákového, že.