Ve škole jsme se učili mnoho zajímavých a ve své době neoddiskutovatelně pravdivých věcí. Jednou z nich bylo, že voda je nestlačitelná. I přesto si o 30 let později dovolujeme vodním paprskem řezat nejenom v automobilovém průmyslu
Jak je to s dalšími pravdami. Zůstaly nebo je vytlačil technologický a vědecký pokrok?
Zůstanu-li u vody, je druhou věcí, která mne napadá, zda-li lidé, již dokáží bez vody žít, protože ani to dle školních učebnic a tvrzení, možné není.
Je-li to však pravda, rád bych se zeptal, od kdy již umí člověk vodu vyrobit.
Důvodem první i druhé otázky je skutečnost, že s vodou zacházíme jako s nejposlednějším odpadem a často se ani nesnažíme něco změnit.
Mnozí se odkazují na vodárenské společnosti a ty se zase odkazují na uživatele z privátního i průmyslového spektra. Každý ukazuje na toho druhého, a každý k tomu má své specifické důvody.
Vodárenské společnosti nemají důvod šetření vodou podporovat. Čím více jí totiž proteče jejich často zděděnými trubkami, tím více vydělají a to hned dvakrát. Jednou za to, že dovedou vodu na místo a podruhé za to že na setinu vteřiny, kdy se dotkne lidské ruky či výrobku, zase hned odteče do kanálu.
Nazval bych to průtokovou ekonomikou.
Uživatelé zase odkazují na vodárny proto, že se nechtějí starat o to, kde vodu vezmou, či čím spláchnou. Chtějí ji mít vždy a všude, a to bez ohledu na lokaci, čas a roční období.
Proto, aby pomohli vodárenské společnosti splnit přání uživatelů, zjednodušili původně nastavený systém vody užitkové a pitné. Díky tomuto zjednodušení je jedno, zda-li si doma napouštíme vodu do skleničky, do konvice na čaj, do vany, nebo do záchodu, či zda s ní zaléváme zahradu, myjeme auto, či plníme bazén před tím, než do ní naházíme chemii udržující vodu blankytně modrou.
VŠUDE NÁM TEČE PITNÁ.
JUPÍÍÍ, radujeme se a přitom při pohledu na psy pijící ze záchodové mísy otáčíme oči v sloup. Před další podobnou reakcí bych rád připomněl, že ve většině domácností, bude daný pes pít vodu ze stejného zdroje jako vy, když si ji napustíte z kohoutku.
Velmi by mne zajímalo, proč například novostavby ať již ty soukromé, či komerční nemají integrované procesy recirkulace vody, při zohlednění procesů jejího postupného znečišťování.
V několika ze svých blogů jsem zmiňoval problémy amerického státu CALIFORNIA, kterému právě kvůli dlouhotrvajícímu suchu dokonce hrozí nutnost evakuace obyvatel z nejzasaženějších oblastí. Je až alarmující, jak laxně k problému přistupuje průmysl a to hlavně těžařský - naftařský. Tento průmysl totiž jen v Kalifornii spotřebuje 93.000.000 galonů vody denně. V přepočtu na litry je to 363.399.531.264 litrů vody za jeden jediný den.
Jen pro představu, Máchovo jezero má 6,312 mil m3 vody.
Nejhorší na celé záležitosti je, že nikdo z politiků se ani nepokusil tento proces plýtvání a tvorby odpadu zastavit, zpomalit, či omezit. To, že na to nemají chuť vlastníci ropných nalezišť, oproti tomu zarážející není, protože voda je pro ně nejlevnějším nástrojem.
Namísto tohoto kroku, vláda zkrátila přisun vody farmářům a ti museli přestat využívat a zavlažovat 620.000 akrů úrodné půdy.
Za vším jsou zisky a jak je vidět je ropa důležitější než voda. Kdyby tomu tak nebylo, nebylo by totiž nikdy dovoleno, aby platila níže uvedená rovnice.
Kdo si myslí, že v Čechách zachází průmysl s vodou šetrněji, stejně jako se surovinami z nichž vyrábí, šíleně se plete, protože situace je shodná a v mnoha případech ještě horší.
I z toho důvodu si dovolím v závěru zopakovat otázku z úvodu.
OPRAVDU ČLOVĚK JEŠTĚ NEDOKÁŽE ŽÍT BEZ VODY?
no tak to je na čase, aby se to naučil!
P.S. člověk a příroda dokáží žít v symbioze a to i přesto, že o symbiotickém vztahu mořských řas a člověka, nás ve škole také neučili.
