Jděte prosím na záchod, ať můžeme jet dál

Respektive můžete jít prosím na toaletu, potřebovali bychom pokračovat v jízdě. Takto nějak by mohla vypadat v blízké budoucnosti instrukce pro obyvatele měst a nejen to, věřím, že za vykonání potřeby nebude nutno platit, ale

dostanete naopak zaplaceno.

Co by mělo být důvodem?

Například úspěšný projekt coloradského města Grand Junction, které výkaly obyvatel mění na palivo pro 40 ze svých městských vozidel určených ke sběru odpadu, čištění ulic ale, i hromadné přepravě obyvatel a díky tomu ušetří nejen nemalé prostředky za palivo, ale i ovzduší městečka, které není zaplněno emisemi ze spalovacích motorů konzumujících diesel.

Zajímavé přitom je, že si tento projekt, jako malou bokovku vzala přímo městská čistička vod, v níž, jak jinak, všechny výkaly stejně končí. Bio-Methanová stanice postavená přímo na místě tak mění exkrementy v bioplyn a ten je následně čištěn a čerpán do modifikovaných vozidel výše zmíněného vozového parku.

Projekt nebyl ani zdaleka uspěchaný a jeho příprava a budování trvalo 10 let. Dnes se galon paliva vyrábí za 0,8 USD a do vozidel jde za 1,5 USD. Je třeba však také zmínit, že náklady dosáhly během indikovaných 10 let částky 2,8 mil USD a některé technologie byly vyvíjeny speciálně pro něj.

Dle vedení firmy, se však návratnost projektu počítá v sedmi letém období a to u investice podobného rozsahu pro relativně malé město (na americké poměry) není vůbec špatný výsledek, spíše naopak. Město je takový "americký drobek s rozlohou 100 km2 a 59.899 obyvateli.

Při tomto množství obyvatel je průměrný objem výroby 460 galonů, tedy ca 2.800 l plynu denně.

Smutným faktem pak zůstává, že za projektem stojí firma ze sousedního Německa, která by jistě k nám, měla mnohem blíže, kdyby však byla politická vůle. Přeci jen i tuzemských hráčů s dostatečným know-how a potenciálem je na trhu dostatek.

K potenciálu měst a projektů jako je ten v Grand Junction je nutno připočíst i zemědělskou, speciálně pak živočišnou výrobu, která je schopna objem vyrobeného plynu i několikanásobně navýšit a proto doufám, že si příklad vezmou i některé tuzemské lokality.

Rád bych doporučil k tématu, ještě jedno video, u kterého stojí za to, vydržet do konce.

Druhý projekt, který se týká odpadu pochází z Hong Kongu. Není až tak vzorový jak se tváří. Poukazuje na skutečnost, že v překrucování reality nejsou dobří jen tuzemští odpadáři. V Hong Kongu má totiž vzniknout první (a to mne skutečně zaráží) centrum na zpracování elektroodpadu. Video níže ukazuje, jak bude vypadat nejenom centrum samotné, ale i proces a logistika.

V celém videu je však krásně "pozapomenuto" na dvě skutečnosti

1. Ani v Hong Kongu se nehodlá zpracovatel = prodejce vzácná suroviny, s občany za doručení jejich přístroje dělit, například formou výkupní ceny
2. Ani v Hong Kongu neprozradí, kolik peněz je schopen na tomto systému vydělat. Dokonce v souhrnu materiálů provozovatel jaksi zapomněl zmínit drahé a vzácné kovy, které budou jeho činnost činit nadstandardně profitabilní, hlavně bude-li, jak je to v Čechách i Evropě zvykem, provoz krýt plně z dotačních ekologických programů, aby si ničím generovaný zisk nemusel krátit