Větu z nadpisu jsem od svých prarodičů slýchal v dětství často. Poukazovali na různé nepřístojnosti života v městysu, a jeho okolí, protože dál, za dob předrevolučních nebylo možné vidět, s ohledem na absenci médií, které by zprostředkovali adekvátní rozhled. Dnes je opak pravdou a ač media máme, často přivíráme oči s cílem se nezatěžovat (natož abychom pro změnu něco udělali)
V dnešním příspěvku bych se rád podíval na způsob řešení stejné otázky v tuzemsku a zahraničí a v závěru Vám předložil infografiku vypovídající o tom, že svůj odpad milujeme čím dál víc, k užitku těch, kteří na něm vydělávají, bez ohledu na dopady své chamtivosti.
Solární fotovoltaické moduly v solárních elektrárnách začínají i v tuzemsku opět získávat na popularitě, stali se totiž zajímavou položkou příjmu těch, kdož proti nim v minulosti tak brojili a to včetně společnosti ČEZ, jejich bývalých ředitelů i stávajících akcionářů. Po vlně hněvu tak nyní slýcháme čím dál častěji, že malé elektrárny na domech, instalované pro vlastní účely si budou moci lidé stavět bez legislativní šikany nutné v minulosti, kdy jen schvalovací proces (nebylo-li dáno všimné, jehož výše souvisela s časem a velikostí plánovaného výkonu elektrárny) trval i několik měsíců.
Vypadá to, že i v Čechách si na svých pozemcích a za své peníze, lidé BUDOU MOCI, budou-li na to mít prostředky instalovat solární elektrárnu. V průmyslových zónách, které likvidují české louky, si co chtějí dělají developeři za silné podpory státu již dlouho.
Tak bahoskvoucí jsou nejenom energetické společnosti ale i zákonodárci, kteří zákony, předkládané právě těmito společnostmi, resp. odborníky, které tyto společnosti dobře platí za ohýbání skutečností, schvalují.
Oproti tomu např. ve Francii byl aktuálně schválen zákon, říkající, že
VŠECHNY NOVÉ BUDOVY V PRŮMYSLOVÝCH ZÓNÁCH MUSÍ MÍT ZELENÉ STŘECHY NEBO SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNU NA STŘEŠE.
Zatímco Čechy již nezarůstají býlím, ale betonovými podlahami, pod plechovými konstrukcemi průmyslových zón a logistických parků, s jediným účelem vydělat vlastníkům a těm, kdož stavbu v těchto greenfieldech povolují, snaží se zákonodárci ve Francii kompenzovat tento boom zvýšením efektivity budov minimálně pro zlepšení prostředí a snížení uhlíkové stopy podnikání.
Prolétnete-li se nad průmyslovými parky v tuzemsku, uvidíte na střechách jen šeď, přerušovanou výdechy vzduchotechniky a klimatizace. Zelené střechy je možné spočítat na prstech jedné ruky a ke spočítání solárních instalací na střechách, sice budete potřebovat prstů více, ale v celkovém objemu, tyto instalace nebudou na více než 5% všech budov. Pokud vím, tak onen tolik propíraný MEGA SKLAD společnosti AMAZON, nic podobného v plánech nemá, stejně jako další logistické sklady již vyrůstající v jeho okolí.
Druhým tématem, které jsem Vám slíbil byla naše láska k odpadu a plýtvání. Možná že je tato dána naší nenávistí k uklízení, kdo ví. Mohlo by se totiž zdát, že nechci-li věci uklízet, prostě je hodím do koše a je to, je vystaráno. Uvědomili jste si, že uklízení je s odpady spojeno více než jednovaječná dvojčata, výstup úklidu je totiž zase odpad.
Protože je inforgrafika v angličtině, dovolím si základní myšlenky přeložit v krátkém přehledu
- Náklady na úklid dosahují v Evropě částky 10-13 miliard Liber, to v přepočtu na koruny je u vyšší částky 494.000.000.000 Kč (jen pro srovnání v USA to je 11,5 miliardy.
- Na každý kilometr silnice připadá za rok v Evropě 1/2 tuny odpadu a jejich úklid stojí až jednu miliardu liber
- 9 miliard tun odpadu končí ročně v USA v Oceánu, zbytek světa je na tom podobně, někde i hůře
- Ačkoli některé země již započali s prevencí vzniku odpadu je jich jen zlomek a navíc za některými z nich stojí společnosti a lidé, jejichž cílem je pravý opak, protože z většího objemu odpadu, mají vyšší profit. Česká republika se na vládní a politické úrovni prevencí odpadů nezabývá, proto v přehledu chybí.
Tak jak se Vám líbí naše budoucnost, myslím, že si začínáme velmi intenzivně plnit svět mnoha generací našich obyvatel, aby Čechy měly vlastní moře.
To že to je moře odpadu, vypadá, že je podružná záležitost.
