Jak se prodává továrna

Je to s podivem, jakým směrem se může ubírat život člověka, který ještě před 17 měsíci žil pokojným životem manažera nadnárodní korporace a rozhodl se vydat na cestu smysluplnější činnosti a práce. Když jsem opouštěl po 5 letech poslední a po více než 20 zaměstnanecký poměr, věděl jsem, že vše bude jinak, co mne však čeká, jsem netušil.

Být zaměstnán, optimálně na seniorské pozici, je příjemné. Člověk může očekávat pravidelný měsíční příjem v dohodnuté výši (když se zrovna nesoudí se zaměstnavatelem, který jaksi zapomněl, že za práci se platí), a člověk má možnost se probouzet každý den s jistotou píchaček a pravidelné pracovní doby.

Po změně, kterou jsem zvolil před 16 měsíci, jsem se první den "bez zaměstnání" probudil s úsměvem. Bylo to poprvé po mnoha letech, kdy jsem vstával ne s pocitem zvyku, ale s pocitem svobody. Na ten den, resp. na ten pocit pravděpodobně nezapomenu, protože byl tím, co dodává člověku jistotu, že krok který učinil, byl správný.

Jak šli měsíce, zjistil jsem, že jedinou jistotou jsem já sám a výsledky práce kterou dělám s láskou. Právě ta mi dala možnost býti za svou práci ohodnocen a toto ohodnocení nerozpadat na drobné částečky pro osoby, které jsem nikdy neviděl, ale odevzdával jim vše, co jsem společnosti svou prací vydělal. Tyto osoby se skrývají pod krásným anglickým výrazem OVERHEAD a jsou skutečně hladové po jednom jediném a to zisku.

Kdo pracoval, či pracuje v japonském prostředí a nejenom tam ví, co znamená příchod nového manažera. Je to příchod nové doby, restart všeho zaběhnutého a to i kdyby to bylo před dokončením a práci od nuly. Smysluplnost byla odsunuta vzad a Profit se stal hlavní mantrou, a to i kdyby byl negativní.

S ohledem na to jak dlouho jsem měl možnost se pohybovat v podobném prostředí, které mi připadalo nezdravé a na jeho nezdravost, jsem poukazoval a pokoušel jsem se ji léčit svou vlastní intenzivní prací, jsem se rozhodl napravovat pokřivení i nadále a nabízel možnost zvýšení efektivity mou cestou i v dalších závodech, abych zjistil, že ono to funguje.

Protože efektivita je jen jednou stranou mince, jejíž líc obsadil pravý opak, tedy neefektivita, či odpad, začal jsem se proti němu bojovat formou prevence vzniku odpadu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem dorazil na pole neorané, resp. pečlivě chráněné ohnivými psy, kteří poukáže-li někdo na možnost negenerovat odpad, neváhají a ženou ho pryč, či ho prostě spálí svým sírovým dechem.

Odpad však není jen zbytek Vašeho koláče, obal od mléka, či zbytečné čekání, nebo proces. Mezi odpad patří bohužel i lidé mající chuť pracovat ale ne možnost, či budovy, které místo plnění své funkce střechy a místa společného bytí a práce, zůstaly oslepené a němé se zatlučenými okny a dveřmi.

Právě tato odlišnost mého přístupu mne dovedla až k prodeji první továrny.

Je to tak. Po 14 ti měsících pohybu mezi klienty jsem byl požádán, abych pomohl zavřít výrobní závod, který 10 let na trhu úspěšně vyráběl televizory, ale nemá již zakázky. Je to zatím největší projekt, kterého jsem dostal možnost se účastnit, ale díky průběžnému výsledku se již objevili další dva podobného rozsahu. Pro ty, kdo si nedovednou představit, co takový projekt znamená, malé doplnění

• Továrna má velikost 5 fotbalových hřišť (pozemek 7)
• Pracovalo v ní až 1.000 pracovníků
• Na rozloze 1 fotbalového hřiště je sklad plný regálů do výšky 8 m
• V továrně jsou výrobní linky sestavené z hliníkových rámů a válečkových drah poháněné motory, doplněné výtahy
• To vše včetně vybavení určeného pro zaměstnance spolu s jídelnou a kuchyní
• A samozřejmě i manipulační technika

A právě takový poklad jsem dostal do ruky s žádostí o pomoc

První krokem bylo nalezení možnosti uplatnění zkušených dlouholetých pracovníků, druhým pak hledání zájemců pro každou jednotlivou část tak, aby původní vlastník získal možnost odprodeje za maximální cenu a nový vlastník nemusel kvůli svým potřebám zatěžovat globální životní prostředí výrobou nových "věcí", namísto užití již existujících a to za cenu často poloviční i třetinovou oproti ceně nové.

A co zbyde, bude budova, kterou nájemce dostane v původní podobě, jak ji před 10 ti lety poskytl.

Bude-li to jen trochu možné, rád bych aby se nevracela ani budova, ale abych dokázal najít i dalšího zájemce, pro kterého je výrobní závod umístěný vprostřed průmyslové zóny tím, co potřeboval a nemusel si kvůli svým plánům nechat budovat novou halu na zelené louce.

Nevím, zda-li je to málo, či hodně. Jsem však přesvědčen, že práce, kterou jsem odvedl a odvádím, přispěje k cíli, který jsem si dal, tedy SVĚTU BEZ ODPADU a i proto se mohu zítra znovu probudit s úsměvem na tváři jako první den, kdy jsem se vydal na novou cestu, cestu kterou určuji jen já a v jejíž smysluplnost pevně věřím.