Hory bez sněhu, čas vyrazit na sjezdovku

Česká kotlina, jak se občas naše země nazývá, má zvláštní vlastnost o které se často nemluví. Praotec Čech nezvolil místo proto, že jsou zde hezké kopce, a hory, ale proto, že jsme za nimi hezky schovaní v údolích.

Hraniční hory tak působí jako tlumiče zpráv ze světa a není ani třeba ona železná opona, která se snažila vytvořit v rámci republiky největší Faradayovu klec. Stačí se totiž soustředit jen na tuzemské zprávy povyšujících nesmrtelnost chroustů, komunistů a Ransdorfů a pak nezbude místo, a vlastně ani chuť na nic dalšího.

Češi Čechům zpívají vítězové anket popularity a těm je třeba tleskat s co největší intencí, silou a délkou a pak třeba odjet relaxovat do Turecka.

Musíte uznat, že skutečnost že Na vánoce  nebude-li pršet, pak nezmoknem, jak nám podávají redaktoři spolu s meterology je jistě důležitější než skutečnost, že přetrvávající monzunové deště neobvyklé síly likvidují jednu z největších metropolí Indie, město Chenai, či Čínské průmyslové centrum.

Či snad se dozvíme něco o tom, jak velký čínský bratr využívá oslabení duchovně silného otroka k tomu, aby si ho více podmanil? To se dozvíme jen z blogu, protože ten není (zatím) tak silně cenzurován. Možná že nám prozradí více jiný zahraniční zdroj, kdo ví.

V každém případě druhou část tohoto článku píši ne 14, ale jeden den před Štědrým dnem.

Vypadá to, že tento se neminul jménem a bude štědrý, hlavně co se týče slunečních paprsků. Venku je krásně, a odmyslíme-li si rozdělení roku do ročních období, tak jak jej zavedli lidé, nikomu by podobné počasí nevadilo.

Zatímco lidé se vztekají, příroda si dokáže poradit. Stejně tak to dělala včera, před týdnem, rokem, stoletím, tisícem i milionem let.

Čeští vlekaři a provozovatelé horských chat opět pláčou a ti Italští mnou si ruce upracované od příprav v létě. Představa, že návštěva hor je nutně spojena jen s lyžováním a zimou, totiž dávno neplatí a oni to dobře ví. Již před více než 15 lety, když jsem pracoval ve firmě zabývající se chlazením, bylo jasné, že čtyři roční období budou do pár let historickým přežitkem a namísto nich budou období dvě - ZJAR a LEPO, spojující Zimu a Jaro a samozřejmě i Léto a Podzim.

Je fascinující, jak direktivní plánování sovětských pětiletek i nadále se promítá do podnikání v tuzemsku a to nejen na horách. Není to tak dlouho, co si příroda zašpásovala, a přinesla do Čech na jeden den sníh. Byl jsem ten den na cestách a fascinovalo mne, že na dvou místech sekali pracovníci pravděpodobně technických služeb trávu, schovanou v ten okamžik pod sněhem. 

Jsou-li horší tepelné a tím i sněhové podmínky trendem posledních desetiletí, je nasnadě se ptát, proč se nepřizpůsobujílidé a podnikatelé žijící z toho, že se zvlnila zemská kůra? Proč namísto lyží, nepůjčují více kola, elektroskůtry či další prostředky nejen pohybu, ale i zábavy a sportovního vyžití.

Obrázek níže se na lyžařském serveru objevuje již několik let za sebou a výsledek? Nářek a bědování.

Jak vidíte Šumava je sněhupustá a situace se moc nezmění ani do konce zimy. Kdo si však myslí, že je to konec světa a bez lyží ani ránu, mýlí se, jak ukazuje mimo jiné video jednoho z tuzemských jezdců právě na elektrické jednokolce.

Z pohledu dalšího z nadšených uživatelů tohoto dopravního prostředku, mne samotného, musím jen podotknout, že jízda na elektrické jednokolce pracuje se stejnými svalovými skupinami jako lyže a to ať již v jejich standardním provedení, či dokonce provedení MONOSKI, které se opět vrací do míst, kde o sníh není nouze. Máte-li však najeto, stejně jako já přes 3.600 km, pak se přihlížejícím může zdát, že nic neděláte a vlastně jen na "kolečku" lenošíte.

A pro ty, kdo by se přeci jen nemohli, či nechtěli vzdát svých milovaných prkýnek, zde máme ještě jednu možnost.

Tou je lyžovat bez sněhu, který jak se zdá z tohoto promočního videa, je pro dosažení zábavy na lyžích, naprosto zbytečným.

Jsou samozřejmě i tací, kteří se raději svezou na sáňkách, či na bobech, případně na skibobech, ale i pro ty máme zajímavá řešení.

Tím prvním je skládací elektrokolo ET BIKE

a tím druhým, pro lidi, co mají raději více adrenalinu, řešení s názvem UNISCOOTER

P.S. Jednokolky a elektrické osobní transportéry mají ještě jednu výhodu. Můžete jich totiž využít v obou směrech, tedy nahoru i dolů.

P.P.S. A kdybyste náhodou měli strach, že si koupíte jednokolku a napadlý sníh Vás donutí ji odložit, přidávám na závěr video uživatele z Finska, které Vám ukáže, že sníh a led jsou jen výmluvou pro slabé. Jen doplním, že jezdec jezdí na dnes nejsilnější a nejrychlejší jednokolce na trhu. Její maximální rychlost je 34 km/h. Od čtvrté minuty pak jede jezdec nočním lesem.

P.P.P.S. pro všechny, kdož si myslí, že zahraniční lyžaři jsou na tom o moc lépe, zdroj, na který jsem narazil den před vydáním článku. Sněhová situace není dobrá ani v dalších oblíbených destinacích.