Bydlení zase jinak

V tomto roce jsem se rozhodl podráždit dalšího z hadů bosou nohou, ten had se jmenuje stavebnictví. Lobby skoro stejně silné jako lobby odpadových společností. Oba segmenty staví na transparentnosti a zneužívání zdrojů

A právě proto je třeba vnést do zatmělých obrazů trochu světla, i když jen v podobě odlesků zrcadel cizích schopností.

Začneme videem o malém domu a jeho staviteli. Tento nemá stavební vzdělání, není inženýrem, dokonce není ani zletitý, ale již ve školní lavici si dokáže spočítat, že je výhodnější bydlet ve vlastním a nezadlužovat se. A když ve vlastním, tak udělaném vlastníma rukama a výsledkem myslím, budete překvapení i Vy sami.

Podobný příběh, ale zažívá i matka čtyř dětí, která se rozhodla učinit totéž, jen v malinko větším měřítku tak, aby bydlení bylo dost velké nejen pro velkou rodinu, ale i velkého domácího mazlíčka, který k ní nerozlučně patří.

S ohledem na vývoj a pokrok, je na snadě se ptát, kdy začnou zájem o "malé domy" podporovat i ti, kdož se stavěním živý, či ti, kdo se živí výrobou. Často totiž sama stavba a její postup, je spíše technickou, než ryze architektonickou záležitostí. Lidé a budoucí obyvatelé upřednostňují efektivitu a funkčnost a to je možná i důvod proč v Thajsku začala výroba malých domů na vodě, dalo by se říci malých hausbótů, i když se skutečnými hausbóty, vizuálně ty nové, nemají mnoho společného.

Domy dostaly název X-FLOAT a stojí za nimi AGALIGO STUDIO. Jedná se o prefabrikáty stojící na prámu, a zatímco první řada je používána spíše pro rekreační a turistické účely, studio chystá již druhou řadu obytných malých domů.

Když jsme u vody a bydlení na ní, což takhle koncept pracovního místa na vodě a to nejlépe v podobě sdíleného pracoviště. S tímto přichází další koncept s význačným názvem COBOAT. Jedná se o katamarán odkázaný na energii větru a slunce, přizpůsobený pro práci, stejně, či podobně jako co-workingvá centra a kanceláře ve městech. Stejně jako tam, za pobyt platíte.

Ovšem je otázkou, jak přesvědčit ostatní, že bydlení s přírodou, bez odpadů, či s jejich minimem, či se živit z vlastních produktů je nejenom reálné, ale i správné. Začít je třeba od nejmladšího věku a oho jsou si vědomi i obyvatelé San Franciska a souhlasí s projektem zakládání tzv. URBAN ŠKOL a ŠKOLEK, kde se děti nejen učí vědomosti teoretické, ale i si sami pěstují jídlo, učí se vztahu k přírodě, ale i k ostatním v komunitě a to je něco, co se z tuzemských škol buďto vytrácí, či to do nich ani nedorazilo. Celý koncept nese název GOLDEN BRIDGE SCHOOL, čímž odkazuje na dominantu města, která mnohým přirostla k srdci i tváři tohoto města.

Myslíte, že střecha musí mít jen pálené tašky, či plechy, či eternit, nebo že klimatizace musí "žrát" proud? Ani jedno není nutné, je jen třeba mít oči otevřené, jak ukazují i dva následující projekty

První se jmenuje MODROOF a jedná se o koncept střech z použitého kartonu. Střech, které nejenže odolají monzunovým dešťům a větru, ale v případě pádu, díky své nízké hmotnosti, ani nikoho nezraní.

Druhým konceptem je ECO-COOLER, klimatizace fungující bez elektřiny.

Oba projekty mají společné nejenom to, že jsou reálné a již realizované a silně se rozvíjející, ale i fakt, že pracují s přebytky, či v některých případech dokonce odpady tak, že z nich namísto starosti vzniká užitečný produkt s dlouhou životností a vysokou přidanou hodnotou. Tato je totiž ještě násobena skutečností, že na pořízení dosáhne každý, buďto nákupem v řádech jednotek, či desítek, nebo vlastní výrobou.

V úplném závěru se podíváme, jak ve vyspělých státech hledají lidé uplatnění, pro čím dále více starých a případně opuštěných budov na venkově, ve městě je to samozřejmostí. Je to úplný protiklad tomu, jak ignorantsky zachází vládcové tuzemských měst s majetkem a budovami ve městech, kterým vládnou,

Plzeň je toho krásným příkladem a to nejen prázdným opuštěným divadlem v úplném centru, ale i bloku domů, který na divadlo navazuje a je zavřený mnohem, ale mnohem déle.

Zde tedy příklad z Rakouska a po něm z Texasu, USA