Umět plavat je dobré...

„To zvládnu sama." „To není fér, ale dokážu se tím poprat." „Můj život teď bude muset změnit směr, protože tohle jinak sama nezvládnu." Takové věty slýcháme poměrně často. Sama Sofie něco takového musela říct - její kolegyně ji totiž hodily přes palubu.

skupina

„Přišlo to náhle, nečekala jsem to," začíná na obědě svoje vyprávění moje kamarádka Sofie. Na vysoké škole, kterou studuje tři roky, dostali studenti zadaný úkol - výzkum o vzdělaných lidech ve společnosti (kde se s nimi setkáváme, chodí-li do divadla a kam...). Celá práce měla ještě několik částí, byla rozdělená na třicet otázek a podotázek. Sofie se zařadila ještě se svými čtyřmi kamarádkami do jedné skupiny. „Fungovalo to skvěle, řekly jsme si, která z nás vypracuje jakou část, postupně jsme se blížily ke konci," vypráví Sofie. Působí uvolněně. Už z ní opadl ten vztek smíšený se stresem, který s ní cloumal dnes ráno, když mi volala, zda se nesejdeme.

„Holky si rozebraly ta nejlepší témata a na mě zbyla ta horší, která se hůř zpracovávala. Hezky jsem si je ale promyslela, věděla jsem, kde získám odpovědi. Že budu úspěšná nebylo pochyb," uvádí Sofie, která se mimo studium věnuje umění a divadlu. „Moje vědomosti byly ale na vyšší úrovni než vědomosti těch čtyř holek. Nechápaly moje výzkumy, tvrdily, že je to příliš složité, pro ně nepochopitelné. V životě ani ve snu by mě ale nenapadlo, že mě z toho celého vykopnou jak psa. Vůdcovsky ke mně jednou ráno přistoupila jedna z nich a opravdu ošklivým způsobem mi oznámila, že už ony, jako skupina, si nepřejí, abych dále spolupracovala na tomto výzkumu," přiznává Sofie a pokračuje. „Ať jsem ´samostatná jednotka´, ať si sama vypracuji i ty otázky a podotázky, které měly původně zadané ony," odhaluje pomalu důvod svého rozhořčení Sofie. „Takže mě vlastně hodily přes palubu. Výzkum na šest měsíců musím teď zvládnout během osmi týdnů."

Co to vlastně znamená? Kamarádky, které se aspoň jako kamarádky tvářily, zradily jednu z nich? Proč? Co je k tomu vedlo? Sofii se také nelíbily na sto procent jejich práce, ale neříkala nic. Každá z nich dělala nejlépe, jak mohla. Byla to týmová práce, ze které měl vzniknout jeden celek.

Zrada v životě bolí. V práci, která se odevzdává, a je to vlastně práce za celý semestr, je zrada hnusná a odporná. Abych pravdu řekla, vím, že to Sofie dokáže. Je velice cílevědomá, ostatní věci odsune na jindy a bude se naprosto věnovat tomuto výzkumu. A ve finále? Až to bude za ní, bude nadšená. Má to v kapse. Úspěch ji bude těšit víc, než kdyby jí pomáhaly ty čtyři holky. Lidi jsou totiž nezodpovědní, byť se tváří, jak se tváří. Musíme myslet na ´zadní kolečka´ a vědět, že v tom zkrátka teoreticky můžeme plavat sami!