Sen noci svatojánské - Afterparty

„Ten Puk, David Stránský, je fakt fešák," říká mi Bronny, Australanka, sólistka baletu Státní opery Praha. I ostatní holky zíraly na toho mladého kluka v béžových kraťasech, který měl vypracované nohy i paže. Když jsem mu po představené nesla kytku, byl mi sympatický. „Škoda jen, že u těchto tanečníků nikdy nevíš, jestli jde o ´broučka´ nebo ´čumáčka´." Jurij Kolva. Ondřej Novotný. Roman Rachmanov. Petr Kolář. Václav Zahradník. Ti všichni sedí u jednoho stolu hned vedle nás.

    Už když jsem sem vcházela, věděla jsem, že dnešní nálada v klubu bude jiná než ostatní dny. Petr Kolář jde do ´penze´. Čeká ho ještě poslední představení 19.června v roli Rudovouse v Labutím jezeře. Teď bude muset Státní najít nového Demetria do Snu noci svatojánské, Rudovouse a Popelčina otce. Petr sedí v čele, sklenici piva před sebou, smutně kouká před sebe do neznáma. Kluci se ho snaží rozveselit, sami nevědí jak se tvářit. Bronny mi říká: „Bude teď učit malé děti, které chodí do přípravné školy baletu. Jako jsi chodila ty...". Paní Randáčková, moje šéfová (jinak inspektorka hlediště) mě právě zachytila ve svém zorném poli. Vyvalí oči, ale kývne na pozdrav. Sedí u stolu s panem Čejkou, tím hercem, který hraje kuře nebo slepici v televizních estrádách. Paní Maršíková situaci chápe asi nejlépe-sama před pár lety končila s baletem.

Je 22:33, pomalu se mi zavírají oči. Nechce se mi ale opustit tak milou společnost. Všichni popíjí pivo, kávu, víno, sekt, cpou se oříšky, chipsy, mandlemi. Baví se. Atmosféra tanečníků divadla dává celkovému okamžiku specifický výraz. „Bronny, myslím, že půjdu domů. Zkusím chytit krtka v 56," Bronny se tváří, že se jí ještě nikam nechce. „No tak, holky, přeci neodejdete v tom nejlepším!" Otočím se za mužským hlasem s brněnským přízvukem. Ondřej Novotný. Zasvětí nás do situace, moc ale nás nepřesvědčí, abychom ještě zůstaly. Najednou nemáme na vybranou - paní z baru zavře všechny dveře. Světla se ztlumí. Přísedící tleskají rytmicky, povzbuzují kostyméra Tomáše, který se právě přichystal na travesty show. Jakoby se svět kolem mě zastavil. Neslyším nic jen hudbu. Píseň „Teď královnou jsem já" se rozezní v celém klubu. Tomáš v převleku Kleopatry se rozvlní v rytmu hity Ilony Csákové, vypadá velmi věrohodně. Vidím své kamarády, nadřízené skandující nadšeně našemu šéfovi manéže...

Zážitek, který bych nikdy nevěřila, že mě potká. Zvlášť ve Státní... tam mě nepřekvapí snad nic už!