Jak ve vztahu ustát nedostatek společného volného času?

Čas strávený společně ve dvou je pro vztah důležitý jako sůl v chlebu. Když se ho nedostává, hrozí, že láska nebude nic moc. Jak to ale ustát, když máte oba moc práce?

        "A kdy se dneska sejdeme?" přišla spolužačce Veronice smska. Verča se zavrtěla na židli a řekla mi: "No, tak budu mít čas až od devíti. To je hrozný, Evi." Odpověď jejího přítele byla jasná: "Cože?? To tam rovnou přespi snad...". Zkouškové období nás všechny časově vyčerpávalo natolik, že jsme počítali příklady a řešili různé úlohy do osmi devíti večer. Nikoho z nás už nebavilo vysvětlovat drahé polovičce přes dva týdny to samé a vymlouvat se pořád dokola. A vynahradit si to Veronika s Markem taky nemohou, protože Marek o víkendu pracuje a nemá vůbec volno.
          To však nedošly argumenty naší poradkyni MUDr. Aleně Gregorové. "Pravda je, že něco jako dilema v románu Sofiina volba práce a láska potká člověka za život i víckrát. V počátku vztahu jde všechno snadno. Čas si na sebe najdete, i kdybyste měli jen kvůli jedinému polibku přejet celou Prahu," vysvětluje nám. My bedlivě nasloucháme a doktorka Gregorová pokračuje dál. "Jenže hned, jak slezeme z růžového žebříčku na zem, dojde nám, že také musíme pracovat, uklízet atd, abychom se měli dobře. A také si najednou vzpomeneme na jiné lidi, které jsme opomíjeli. Vztah tedy předběhnou na žebříčku hodnot jiné priority." Je nám tedy jasné, že v návalu pracovních povinností to je náš partner nebo partnerka tou první osobou, která vše odnáší.
           Veroniky nám začne být trošku líto, když nám vypráví o běžném víkendu. "Marek stráví celou sobotu od rána v práci v jedné restauraci v centru, a když přijde domů za mnou, tak je unavený, že není schopen ničeho. Jednou za čas sice jedeme do Severních Čech za jeho babičkou, ale to není ono." Pocit, že si ho nárokuje, s ní sdílíme všechny. Ale vidět se jednou týdně tak, že sedíme tři čtyři hodiny u televize a potom jdeme spát, nám ve vztahu moc nestačí.
           Každý z nás určitě někdy slyšel tu kouzelnou větu: "Lásko, je mi to líto, promiň, ale mám toho tenhle týden moc, nemůžeme se vidět. Ale já Ti to vynahradím." Ten druhý to totiž hned pochopí a je dočaně utěšen. Nikdy se ale nesmí zapomenout na vzájemnou toleranci. Protože jak říká MUDr. Alena Gregorová: "Čím více času chceme trávit se svou drahou polovičkou, tím víc různých zpoždění se objeví (trolejbus, vykolejení tramvaje, kolona na dálnici..), takže se náš společný čas zredukuje úplně na minimum."