Aneb babička, která mi naprosto odrovnala ...................... Pražáci vědí, pro nepražáky vysvětlím,
na této zasávce tramvaje se směrem do centra rozjíždějí dvě tramvajové linky. 11 a 7, jedenáctka pokračuje rovně a sedmička odbočuje doleva směr metro Strašnická.
Krásné nedělní odpoledne, asi půl roku zpátky, ulice jak po vymření, jsem řídil jedenáctku. Pomalu se blížím na Solidaritu,na zastávce celkem asi tři lidi a u sloupku jsem už na dálku zaregistroval asi osmdesátiletou babču o dvou francouzských holích. Na každé hůlce visely tři igelitky s nákupem.
Přijíždím ke sloupku, zastavuji, otevírám dveře, stařenka mžourá, cože to má ta tramvajka za číslo. Při pohledu na dvě jedničky zakýve souhlasně hlavou a blíží se ke dveřím. Nikdo nevystupuje, je neděle a je dost času. Babča bravurním chvatem strhává z levé hole všechny tři nákupní tašky a s přesností lukostřelce je vrhá před první sedačku za řidičem. Stejně dopadnou tašky z druhé hole. Nejdříve jedna a hned po ní druhá hůl je šikovně zasunuta pod nákup, babča se mistrně drží madel na dveřích a je připravena na překonání tří schodů.
Tři minuty v tahu :-)
První schod,druhý schod... je poměrně teplo, tak mám kabinu otevřenou a najednou slyším " jejda,Vy jste jedenáctka a já chtěla sedmičku" a babička nabrala jiný směr, směr zpět na nástupní ostrůvek. Chopila se cestou holí a začala šikovně tahat po podlaze směrem k výstupu i tašky z nákupem.
Šest minut pryč...
Babča na chodníku, hole také,a čtyři, nebo pět tašek už také opustilo útroby tramvaje. Najednou, nejsem si úplně jist, jestli se mi to nezdá, slyším " a nebo, já s Váma pojedu" Všechno v tu chvíli opět nabralo opačný ráz a stařenka po dalších čtyřech minutách nastoupila. Počkal jsem ještě, než se usadí a hurá do další stanice.
V zastávce "Vozovna Strašnice", (což je ta následující) 4 minuty vystupovala .................
Už dlouho tento zážitek dávám k lepšímu a ještě dlouho budu.
Petr Pulec
