Tak nám zase začne nový škloní rok, a spolu s ním znovu vypuknoudiskuse nad státními maturitami. Ano nebo ne? A jak by měly vypadat?
Je to normální a bývalo to samozřejmé: Ve starých filmech můžeme
vidět, jak učitel ukázal celé třídě obálku s neporušenou pečetí, která
přišla z ministerstva školství a pak byla uzavřena ve školním trezoru,
slavnostně ji rozstřihl a přečetl zadání. Já jsem to v šedesátých letech
zažil trošku jinak: V 9 hod. učitel pustil rozhlas, v něm zazněla státní
hymna, sám ministr školství osobně přečetl pomalu a několikrát zadání,
které učitel rychle opisoval na tabuli.
Nějak mi uniklo, kdy a proč vlastně byly státní maturity zrušeny.
Proběhlo to zřejmě v takové tajnosti a tichosti, jaká přísluší jen
nedobrým činům.
Státní maturity by se měly obnovit. Dnes má maturitu kdekdo,
a přitom nikdo nedokáže jednoznačně říct, co to vlastně znamená, taková
maturita, protože si ji každá škola dělá po svém, každá jinak. Není pak
divu, že takovéto nedefinovatelné maturity většina vysokých škol, ale
i mnozí jiní, neuznávají a zavádějí si svoje vlastní přijímací zkoušky.
K čemu potom taková maturita je? Je ovšem otázka, jak by taková jednotná
státní maturita měla vypadat. Doba se mění a nelze proto trvat na staré
podobě, i když je možná prověřená staletími.
Nějaké vzory se nám tu nabízí. Každý, kdo se učil nějaký cizí
jazyk, ví, že existuje státní zkouška z cizího jazyka. Kdo tuto zkoušku
složil, u toho lze předpokládat určitou úroveň znalostí příslušného
jazyka. Přitom vůbec nezáleží na tom, v které škole či ve kterém
jazykovém kurzu se tuto řeč naučil. Je tedy z čeho vycházet. Státní
maturity (z cizího jazyka, ale i z ostatních předmětů) by se mohly
podobat třeba právě státním zkouškám z cizích jazyků, jen s poněkud
nižší náročností. Státní zkoušky z cizího jazyka jsou naprosto běžnou
věcí, nikoho nevzrušují. Není mi tedy jasné, proč kolem státních maturit
je takový poprask.
Slyšel jsem už protesty, proč by třeba studenti uměleckých škol
měli skládat státní maturitní zkoušky z matematiky. Správně! Kdo studuje
v jazykové škole angličtinu, nebude přece na závěr skládat státní
zkoušku z francouzštiny! Státní maturity neznamenají a nesmějí znamenat,
že se na všech školách bude zkoušet z přesně stejných předmětů! Musí ale
znamenat, že kdo má státní maturitu z matematiky, u toho lze
předpokládat určitou úroveň matematických znalostí, a to bez ohledu na
to, na které škole tyto znalosti získal a kde tu státní maturitu složil.
V tom musí spočívat ta jednotnost. Nikde ale nesmí být psáno, že se
státní maturita z matematiky musí povinně skládat na všech školách.
Dovedu si docela dobře představit, že třeba studenti hudební školy mohou
skládat státní maturitní zkoušku ze hry na housle.
Jednotná Státní Maturita by tedy měla znamenat pouze jednotné
požadavky pro každý předmět. Tak, jako státní zkouška z cizích jazyků
znamená jednotné požadavky na znalost příslušného jazyka. Skutečně by
státní maturita měla znamenat jen toto, nic víc. Předměty, z nichž budou
studenti povinně maturovat, musí určovat samy školy podle svého
zaměření, nikoliv nějací úředníci někde na ministerstvu nebo kde. Ovšem
ty vybrané (školou stanovené) předměty budou zkoušeny podle kritérií
stanovených Jednotnou Státní Maturitou, tedy ministerstvem.
A pak jsou tady nepovinné předměty. Požadavky na znalosti v těchto
předmětech musí opět určovat Jednotná Státní Maturita, a z nich si pak
opět sama škola podle vlastní úvahy (nikoliv podle nařízení nějakých
úředníků!) vybere předměty, jejichž zkoušení je schopna zajistit,
a z nich si pak studenti budou moci vybrat svůj nepovinný předmět (svoje
nepovinné předměty). Z nich pak budou zkoušeni opět podle požadavků
Jednotné Státní Maturity.
Státní zkoušky z cizích jazyků ovšem nejsou povinné. Nemusí se k
nim přihlásit všichni absolventi kdejakého kurzu cizího jazyka. Ke
státní zkoušce se přihlásí jen ten, kdo se na ni cítí. Ti ostatní
absolventi jazykové školy nebo kurzu pak prostě státní zkoušku nemají.
To je ovšem dost velký rozdíl oproti maturitám.
Je to ale nutný rozdíl? Jaký smysl má "zkouška dospělosti", když tu
zkoušku udělá každý? Každá zkouška přece slouží (nebo by měla sloužit) k
tomu, aby rozdělila studenty na ty dobré, kteří něco umí, a na ty horší,
kteří neumí. Neměla by maturita fungovat také tak?
Mezi lidmi ovšem panuje přesvědčení, že maturitu musí udělat každý.
Zkušenosti všech dnes žijících generací to potvrzují. Existuje v tomto
státě vůbec někdo, kdo vychodil příslušnou školu nebo učiliště (nebo jím
"prolezl"), a nemá maturitu?
Pak se ovšem není co divit, že maturita nemá pro život (skoro)
žádný význam. Ani při přijímání na vysokou školu maturita (skoro) nikoho
nezajímá. To je současný stav, který by státní maturity měly
(teoreticky) změnit. Vytouženým výsledkem by mělo být, aby student se
státní maturitou byl automaticky bez dalších přijímacích zkoušek přijat
na kteroukoliv vysokou školu, na kterou se přihlásí. Jenže toho asi
těžko dosáhneme, pokud maturitu udělá každý tak jako doposud. To by se
muselo změnit.
Je ale otázka, jestli by lidé překousli novou skutečnost, že
maturitu je možné také neudělat.
I tady by se ale dalo vymyslet řešení, kterým by se vlk (Jdnotné
státní maturity) nažral, a koza (veřejné mínění a hlavně příbuzenstvo
studentů) zůstala celá. Prostě dva druhy, nebo chcete-li, dvě úrovně
maturit. Ta Jednotná Státní Maturita, kterou by nemuseli dělat všichni
studenti, tak jako dnes nemusí dělat státnice z cizího jazyka všichni,
kdo se ten cizí jazyk v nějakém kursu učili. Jednotnou Státní maturitu
by dělali jen ti studenti, kteří by se na ni (dobrovolně) přihlásili,
tedy asi hlavně ti, kteří se hlásí na vysokou školu. Ty už by pak jejich
vybraná vysoká škola mohla přijmout bez dalších přijímacích zkoušek,
protože Jednotná Státní Maturita by pro ni byla dostatečnou zárukou
jejich znalostí a studijních schopností. Asi by se jen zajímaly,
z jakých předmětů daný student "jednotně-státně" maturoval.
A ti ostatní studenti by vykonali maturitu podle dosavadních
dnešních zvykostí. Byli by to tedy asi především ti, kteří dnes proti
Jednotné Státní Maturitě protestují a demonstrují na ulicích. Takovéto
uspořádání by tedy mohlo vyhovět všem. I organizačně by se to dalo
zvládnout poměrně snadno. Maturitní zkoušky vždycky, na každé škole,
trvají několik dní, obvykle celý týden. Škola by si tedy mohla stanovit,
že první tři dny se bude maturovat podle Jednotných Státních Maturit
(třeba s přítomností nějakého státního komisaře, nebo jak to úředníci na
ministerstvu vymyslí a ustanoví), a v těch dalších dnech se budou dělat
ty "obyčejné" maturity jako doposud, tedy už bez onoho komisaře.
Maturitu by tedy měli všichni tak, jako doposud, ale to privilegium
automatického přijetí na vysokou školu bez přijímacích zkoušek by měli
jen ti "státní" maturanti.
Tak. Tohle je můj názor. To jsem zvědavý, co vymyslí úředníci na
ministerstvu.
