Tak jsme si zvolili poslance do parlamentu. Teď ještě najít nějakýzpůsob, jak je odtud zase dostat ven, pokud tam zvlčí.
Zažili jsme to už několikrát, a nepochybně to teď zažijeme znovu:
Zvolili jsme si nějaké strany, zakroužkovali nějaké poslance, kteří nám
toho naslibovali nejvíc, a oni, jakmile se dostali ke korytu, najednou
začali měnit názory, měnit politické strany jiné, než za které byli
zvoleni, začali zakládat nové politické strany, které nikdo nevolil,
a vyvádět další psí kusy, které poctivý člověk ani nedovede pochopit.
Zvolením totiž získali status, jaký u nás naposledy měl císař pán: Nikdo
na ně nemůže, mohou si dělat cokoliv se jim zlíbí a nikomu nejsou
zodpovědní. Nikdo jim ten status poslance nemůže sebrat. Mohou hrabat
a krást podle libosti a nic se jim za to nemůže stát. Už jsme zažili i
to, že o důležitých zákonech rozhodoval hlas jednoho opilce.
Chybí tady prostě nějaká možnost odvolání takového zvlčilého
poslance. Například pomocí referenda. Tedy - právníci by možná použili
jiný právnický termín, ale já zde budu používat slovo "referendum".
Pokud by takové referendum podepsalo určité množství lidí, daný poslanec
by musel okamžitě odstoupit ze svého poslaneckého mandátu - a pokud
možno i z politiky.
Požadovaný počet podpisů v takovém referendu je už jen technický
problém a dal by se stanovit třeba podle toho, kolik hlasů ve volbách je
zapotřebí ke zvolení určitého poslance. Jestliže se voleb zúčastnilo
5 milionů voličů, a poslanců v parlamentu je 200, pak na jednoho
poslance připadá 25000 voličů. Tolik podpisů v referendu by tedy mohlo
stačit k opětnému odvolání poslance.
Poslanecká sněmovna ovšem musí mít vždy 200 poslanců. Odvolaného
poslance by tedy bylo potřeba někým nahradit. Otázka je, jak a kým?
Technicky nejjednodušší a nejlacinější by bylo nahradit jej dalším
kandidátem na volebním lístku jeho politické strany, za kterou byl
původně zvolen. Kandidátem, který se už do parlamentu nedostal. Teď by
tedy dostal šanci. Tohle řešení má ale závažné nevýhody. Nejen tu, že
odvolávaný zvlčilý poslanec už mohl mezitím několikrát přestoupit do
jiné strany anebo třeba si už založit nějakou novou stranu - svou
vlastní, která žádné volební lístky dosud nikdy neměla. Především ale
náhrada odvolávaného poslance jiným z téže strany by se poměr sil v
parlamentu nezměnil, takže by se vlastně vůbec nic nestalo a nikoho v
žádné straně by to asi ani nezajímalo.
Demokraticky správným způsobem by tedy byly pouze doplňovací volby
ve volebním obvodu, ve kterém byl odvolávaný zvlčilý poslanec zvolen.
Bylo by to dražší, pomalejší a těžkopádnější, ale takto by mohl být
zvolen nový poslanec i z jiné strany, než do které patřil odvolávaný
zvlčilý poslanec. Při časté jedno- či dvouposlancové většině vládnoucí
koalice by taková změna mohla změnit rovnováhu v parlamentu, a to už by
strany mohly pocítit.
To znamená, že politické strany by si začaly hlídat svoje poslance,
aby jim je lidé (voliči) neodvolali. Aby o svoje hlasy v parlamentu
nepřišly. A o to tu jde. Tohle by byl nejdůležitější výsledek takové
možnosti odvolávat nezdárné poslance lidovým referendem. Tím bychom se
mohli přiblížit vyspělým západním demokraciím, kde si žádný poslanec
nedovolí ani pomyslet na něco takového, co je v našem parlamentu bohužel
naprosto běžné. My zatím jen v novinách můžeme číst o tom, jak po
nějakém skandálu nectný politik okamžitě sám podá demisi a odstoupí ze
všech svých funkcí v politice. Pro naše politiky a poslance něco
naprosto nepředstavitelného. Ve vyspělých demokraciích ale provinilý
politik ví, že by svou další čiností ohrozil volitelnost a možná
i existenci své rodné strany, a hlavně že to vědí i všichni ostatní
členové jeho strany a že by mu ve straně asi udělali peklo, aby je už
dále neohrožoval, a proto raději odejde sám. Kéž bychom tohoto stavu
dosáhli i v naší politice, v našich politických stranách!
Pravda, v našich politických poměrech nic takového našim politikům
nehrozí. Voliči v příštích volbách nebudou volit někoho jiného, protože
nemají na výběr. Všechny strany jsou stejně mizerné, alespoň obyčejným
lidem se to tak jeví. Takže aspoň možnost odvolání nectného poslance
a v důsledku toho změna rovnováhy sil v parlamentu by mohla být (bohužel
jedinou) hrozbou té politické mafii, která u nás vládne. Snad by se pak
ti kmotři necítili tak bohorovně jako doposud.
Samozřejmě, vyžadovalo by to změnu ústavy. S tím už ale máme
zkušenosti. Přímá volba prezidenta také vyžadovala změnu ústavy. Přesto
si nedělám iluze, že by naši poslanci něco takového dopustili. Stará
lidová moudrost říká, že kapři si sami rybník nevypustí. Přesto některé
strany před volbami slibovaly prosazování možnosti odvolání poslance.
Měli bychom si zapamatovat, které strany to byly, a při příštích volbách
brát v úvahu, nakolik tyhle strany umějí plnit dané předvolební sliby.
A také bychom jim to měli neustále po celé volební období připomínat.
