- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
a urcite se vratim, dneska jsem vas objevila, jsem tu na blog idnes zacatecnice..
ale některé vtipy jsou opravdu ubohé, třeba ten o Nálepkovi. Je to k popukání. Otírat se o ty, co padli v boji proti fašismu. Ať žije svoboda slova, že.
Já jsem si ten vtip nevymyslel. Je to prostě lidová tvořivost.
jsem znal - dobry , a jeste dalsi,: Prijdou zase novinari zpovidad babicku na Slovensku jake to bylo za valky, jak pomahali partyzanum a Rude Armade, a babi vypovida, - "ale nic, no, prisli vojaci, chteli pit tak jsme jim dali pit, no"
A co oni na to?
"No, nic, moc - jen tak Danke, Danke shon" (nedela mi muj keyboard ty dve tecky nad O sorry.)
A nebo ten o generálu Nálepkovi - to mi připomíná, že generál Nálepka chybí ve slovníku - AUTORE
"Babičko, povězte našim posluchačům jaké to tenkrát bylo, když jste viděla generála Nálepku." Ale tak išla som takto z dědiny, a zrazu koukám, v dálce na cestě akési chlapisko. Tak si hovorím: je to Nálepka? Nieje to Nálepka. A tak som zašla na Gestapo a bol to Nálepka."
To nebyl název článku, nýbrž přílohy (či samostatné publikace) o asi osmi listech formátu Rudého práva, která vyšla o několik týdnů později, někdy v září 1969. Byla bohatě obrazově vybavena, např. "Muž v kostkované košili a modrákách vede svoji bojůvku do útoku" nebo "Bílý Mercedes se západoněmeckou poznávací značkou skrýval vysílačku" atp.
Fanynky mezi mými spolužačkami si jí opatřovaly, neboť v galerii kriminálních živlů zúčastněných na událostech byl i portrét z občanského průkazu Karla Jahna, zvaného Káša od skupiny Rebels: "K.J. trestaný za výtržnictví". Snímek byl ovšem pořízen v době, kdy mu bylo asi 14 a půl, což fanynky velmi rozněžňovalo.
odstavec o tom náboženství. Myslím, že jste nenapsal správný důvod, proč komunisté náboženství příliš nepodporovali. V těch předcházejících řádech představitelé katolické církve pomáhali vládnoucím udržovat lidi v poslušnosti. Podle komunistického učení však v nové lepší společnosti, kde "už není pánů, ani žebráků", je ohlupování krásným posmrtným životem nežádoucí - krásný život se měl konat pro všechny ještě před smrtí.
Napsal to správně - jedno i druhé je víra, 2 odlišné víry. A každý člověk může věřit jen 1 víře. Tudíž bylo nutné vyhladit náboženskou víru, aby v hlavách zbylo místo na tu komunistickou víru.
Ne že bych četla všechno. Narazila jsem na ten vtip u Národního výboru, o té hajlující babičce. Není to trochu drsné? Zasmál se někdo? Od ucha k uchu, takto - .
Já se tomu nasmál už dávno. Tenhle jsem znal
Pamatuji "se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak". Když se slibuje, myslí se to zpočátku i doopravdy, asi tak jako slibujeme věrnost manžílkům o svatebním dni či noci. Všechny sliby bere ďas...
Bylo ještě něco horšího než nestraník nebo vyloučený. Z vlastní zkušenosti vím, co to znamenalo pro nás, pro děti, když můj táta, dělník v továrně, na jaře roku 1969 přišel na partajní výbor, položil na stůl legitimaci, a řekl, že vystupuje z KSČ.
Říkalo se - ze Strany jen do vězení nebo na hřbitov.
Co je maximální paradox?
Že tahle podělaná doba se bude za pár let nazývat "staré dobré časy"...